Podpořte podcast Náhradka na DONIO. Děkujeme!

Blog

Finance v pěstounské rodině

02. prosince 2022 Lenka Pospíšilová 12 minut čtení
Finance v pěstounské rodině

Od led­na 2022 se nove­lou záko­na 359/1999 Sb. změ­ni­la pro pěs­tou­ny spous­ta věcí včet­ně finan­cí. Po počá­teč­ní sna­ze zori­en­to­vat se v novém sys­té­mu, se uká­za­ly růz­né nectnos­ti, z nich někte­ré se od polo­le­tí čás­teč­ně napra­vi­ly. Jiné čeka­jí na nový zákon, kte­rý sli­bu­je při­pra­vit sou­čas­ná vlá­da. Dou­fej­me, že se jí to poda­ří v ter­mí­nu a bez nedo­stat­ků. Do té doby je ale tře­ba ustát sou­čas­né pod­mín­ky. Dob­rý pře­hled, jak je to nyní s finan­ce­mi v pěs­toun­ských rodi­nách, má Bc. Taťá­na Soj­ko­vá, vedou­cí odbo­ru soci­ál­ních věcí a pre­ven­ce Měst­ské­ho úřa­du v Kuřimi.

Můžete prosím zrekapitulovat, jak je to nyní se všemi těmi dávkami a příspěvky ?

Od led­na 2022 se jed­ná v zákla­du o dvě odliš­né situ­a­ce finanč­ní­ho zabez­pe­če­ní pěs­toun­ských rodin. Nove­la záko­na č. 359/1999 Sb., o soci­ál­ně-práv­ní ochra­ně dětí, a sou­vi­se­jí­cích před­pi­sů, účinná 
od 1. 1. 2022 pro nárok na někte­ré dáv­ky pěs­toun­ské péče roz­li­šu­je mezi pěs­toun­skou péčí zpro­střed­ko­va­nou a nezpro­střed­ko­va­nou. A je roz­díl i ve výši odměn pěs­tou­nů v pří­pa­dě pěs­toun­ské péče dlou­ho­do­bé a na pře­chod­nou dobu, tzv. osob v evi­den­ci. Kaž­dá z těch­to forem náhrad­ní rodin­né péče má svá spe­ci­fi­ka, jak co do posou­ze­ní vhod­nos­ti náhrad­ní­ho pečo­va­te­le a dětí v rodi­ně žijí­cích, tak dětí svěřovaných.

Pokud jde o zpro­střed­ko­va­nou pěs­toun­skou péči, je rodi­na zabez­pe­če­ná z dávek stát­ní soci­ál­ní pod­po­ry i z pojist­né­ho sys­té­mu, to zna­me­ná z účas­ti na zdra­vot­ním, nemo­cen­ském a důcho­do­vém pojiš­tě­ní. V zákla­du se jed­ná u pěs­tou­nů zpro­střed­ko­va­ných o čty­ři dáv­ky ze sys­té­mu stát­ní soci­ál­ní pod­po­ry – pří­spě­vek při pře­vze­tí dítě­te, pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te a odmě­nu pěs­tou­na, jejichž výše se od 1. 1. 2022 změ­ni­la, a dále o pří­spě­vek na zakou­pe­ní moto­ro­vé­ho vozi­dla.

Při spo­leč­né pěs­toun­ské péči man­že­lů nále­ží dáv­ka pěs­toun­ské péče jen jed­no­mu z man­že­lů urče­né­mu na zákla­dě doho­dy man­že­lů (výjim­ky jsou uve­de­ny v záko­ně). Pokud se man­že­lé nedo­hod­nou, určí pří­jem­ce dáv­ky pří­sluš­ná kraj­ská pobočka Úřa­du prá­ce ČR.

Jiná situ­a­ce je od led­na 2022 u pěs­tou­nů nezpro­střed­ko­va­ných, kdy se jed­ná nejčastěji 
o pří­bu­zen­skou péči. Tito pěs­touni pobí­ra­jí mís­to odmě­ny pěs­tou­na pří­spě­vek při pěs­toun­ské péči, tedy niko­liv odmě­nu pěs­tou­na. Od 1. 1. 2022 byli tito pěs­touni „vyřa­ze­ni“ i ze sys­té­mu důcho­do­vé­ho pojiš­tě­ní, pokud nemě­li účast danou např. výko­nem výdě­leč­né čin­nos­ti jako zaměst­nan­ci či OSVČ. Nove­lou záko­na v srpnu 2022, je pobí­rá­ní pří­spěv­ku při pěs­toun­ské péči, zpět­ně od 1. 1. 2022 zapo­čí­tá­vá­no jako tzv. náhrad­ní doba pojiš­tě­ní pro úče­ly důcho­do­vé­ho pojiš­tě­ní, a to až do skon­če­ní pěs­toun­ské péče.

Nezpro­střed­ko­va­ným pěs­tou­nům se výše pří­spěv­ku na péči odví­jí od toho, zda se jed­ná o péči pra­ro­di­če či jiné oso­by, např. tety či strýce.

Pod­le ust. § 5 odst. 2 písm. h) záko­na č. 155/1995 Sb., o důcho­do­vém pojiš­tě­ní, jsou účast­ny důcho­do­vé­ho pojiš­tě­ní oso­by peču­jí­cí o nezle­ti­lé neza­o­pat­ře­né dítě posky­tu­jí­cí nezpro­střed­ko­va­nou pěs­toun­skou péči a oso­by mají­cí dítě ve svě­ře­nec­tví pod­le § 953 občan­ské­ho záko­ní­ku, pokud toto dítě má nárok na pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te pod­le záko­na o soci­ál­ně-práv­ní ochra­ně dětí, a to nejdéle po dobu dvou let od prv­ní­ho dne kalen­dář­ní­ho měsí­ce, za kte­rý pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te popr­vé nále­ží ; pod­mín­ka náro­ku na pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te se pova­žu­je za spl­ně­nou po dobu, po kte­rou ten­to pří­spě­vek nená­le­ží z důvo­du sou­bě­hu s důcho­dem nebo výživ­ným sta­no­ve­ným sou­dem. Uvi­dí­me, co se během této doby sta­ne. Před­po­klá­dám, že na to záko­no­dár­ný pro­ces prav­dě­po­dob­ně nějak zare­a­gu­je. Jed­nak jde o dal­ší pojiš­tě­ní pěs­tou­nů, kte­ří by se ocit­li mimo sys­tém pojiš­tě­ní a budou řešit, za jakých pod­mí­nek budou schop­ni dále pečo­vat o děti, kte­ré nema­jí šan­ci vrá­tit se do péče rodičů.

Na jaké další dávky mají nyní platné tři kategorie pěstounů nárok ? 

Kro­mě dávek pěs­toun­ských, kte­ré jsem zmi­ňo­va­la, jde o dáv­ky z oblas­ti dávek stát­ní soci­ál­ní pod­po­ry, ať už závis­lé nebo nezá­vis­lé na pří­jmu. A to je nej­čas­tě­ji rodi­čov­ský pří­spě­vekpří­da­vek na dítě. Nese­tká­vám se moc čas­to s tím, že by pěs­touni pobí­ra­li něja­ké dal­ší soci­ál­ní dáv­ky, jako tře­ba pří­spě­vek na byd­le­ní a podob­ně, pro­to­že tím, že mají pěs­toun­ské dáv­ky, a vět­ši­nou žijí v part­ner­ském svaz­ku, tak jejich pří­jem na rodi­nu je vyš­ší, než aby na tuto soci­ál­ní pod­po­ru měli nárok. Sou­čas­ná ener­ge­tic­ká kri­ze to ale prav­dě­po­dob­ně změ­ní a asi dost rodin bude o pří­spě­vek na byd­le­ní žádat z důvo­du mimo­řád­ných výda­jů za energie.

Dáv­ky stát­ní soci­ál­ní pod­po­ry vychá­zí z život­ní­ho mini­ma. Vyplá­cí je úřad prá­ce, pokud je pří­jem nedo­sta­ču­jí­cí, aby pokryl odů­vod­ně­né nákla­dy na byd­le­ní. Je tře­ba zmí­nit, že opa­ko­va­né dáv­ky pěs­toun­ské péče se neza­po­čí­tá­va­jí do roz­hod­né­ho pří­jmu rodiny.


Život­ní a exis­tenč­ní mini­mum od 1. čer­ven­ce 2022

Od 1. čer­ven­ce 2022 došlo ke zvý­še­ní hra­ni­ce život­ní­ho minima :

  • Jed­not­li­vec – 4 620 Kč
  • Prv­ní dospě­lá oso­ba v domác­nos­ti – 4 250 Kč
  • Dru­há a dal­ší dospě­lá oso­ba v domác­nos­ti – 3 840 Kč
  • Neza­o­pat­ře­né dítě do 6 let – 2 360 Kč
  • Neza­o­pat­ře­né dítě od 6 do 15 let – 2 900 Kč
  • Neza­o­pat­ře­né dítě od 15 do 26 let – 3 320 Kč

Pří­klad :

Život­ní mini­mum pro čtyř­člen­nou rodi­nu, kde jsou 2 dospě­lí, 1 dítě ve věku 5 let a dru­hé dítě ve věku 10 let, bude souč­tem všech čás­tek. Výpo­čet život­ní­ho mini­ma pro tuto rodi­nu vypa­dá takto :

4 250 + 3 840 + 2 360 + 2 900 = 13 350 Kč


A jak na tom budou nezprostředkovaní pěstouni ?

U nich by to mělo fun­go­vat pod­le stej­né­ho sys­té­mu. V těch­to pří­pa­dech se čas­to jedná 
o pří­bu­zen­skou péči. Jde o oso­by v seni­or­ském věku, kte­ré pobí­ra­jí sta­rob­ní důchod, pří­spě­vek při pěs­toun­ské péči a čas­to se i bez ener­ge­tic­ké kri­ze oci­ta­jí v tíži­vé situ­a­ci. U nich pří­spě­vek na byd­le­ní může sehrá­vat význam­něj­ší roli, než u pěs­tou­nů zprostředkovaných.

V dáv­ko­vém sys­té­mu nepo­jist­ném exis­tu­je také tzv. dopla­tek na byd­le­ní, kte­rý pat­ří k dáv­kám pomo­ci v hmot­né nou­zi. Ten se při­zná­vá v pří­pa­dě, kdy je oso­ba či rodi­na pod hra­ni­cí život­ní­ho mini­ma a nezvlá­dá pla­tit odů­vod­ně­né nákla­dy na byd­le­ní. Nicmé­ně osob­ně nevím o žád­né pěs­toun­ské rodi­ně, kte­rá by pobí­ra­la dáv­ky pomo­ci v hmot­né nouzi.

Tak to bychom měli zaopatření pěstounů. A co pobírají svěřené děti ?

Kaž­dé dítě v pěs­toun­ské péči má od 1. 1. 2022 nově danou výši část­ky tzv. pří­spěv­ku na úhra­du potřeb dítě­te. Jeho výše se odví­jí od věku dítě­te či zdra­vot­ní­ho posti­že­ní a pod­mín­kou je, aby dítě stu­do­va­lo, tedy jak pra­ví zákon, sou­stav­ně se při­pra­vo­va­lo na budou­cí povo­lá­ní. Sem pat­ří i děti již zle­ti­lé, ale neza­o­pat­ře­né do 26 let. Dále jde o pří­da­vek na dítě či v pří­pa­dech zdra­vot­ně posti­že­né­ho dítě­te se jed­ná o pří­spě­vek na péči.

Po ukon­če­ní pěs­toun­ské péče mají mla­dí lidé také nárok na dal­ší dáv­ku, jed­no­rá­zo­vý a opa­ku­jí­cí se zao­pat­řo­va­cí příspěvek.

Navíc mohou děti pobí­rat z dávek pojist­né­ho sys­té­mu důcho­dy, inva­lid­ní nebo sirotčí. Čas­to se to týká dětí ve vel­mi váž­ném zdra­vot­ním sta­vu. Ty berou tzv. inva­lid­ní důchod „z mlá­dí“. Nárok na něj vznik­ne 18. rokem věku, ale pod­mín­kou je, aby váž­ný zdra­vot­ní stav, kte­rý ten­to nárok zaklá­dá, trval již před 18. rokem věku. Urče­ní vzni­ku inva­li­di­ty je na posud­ko­vém léka­ři Čes­ké sprá­vy soci­ál­ní­ho zabez­pe­če­ní. Ovšem, pokud je dítě­ti při­znán inva­lid­ní důchod III. stup­ně, pře­stá­vá být dítě­tem neza­o­pat­ře­ným, a tudíž pěs­touni při­chá­ze­jí o odmě­nu pěs­tou­na. S tím je nut­no počí­tat. Samo­zřej­mě exis­tu­je také inva­lid­ní důchod I. a II. stup­ně, kte­rý je niž­ší, kte­rý však sám o sobě neza­klá­dá účast na důcho­do­vém pojiš­tě­ní. Počí­tá se tedy s výko­nem výdě­leč­né čin­nos­ti v roz­sa­hu, kte­rá zaklá­dá účast na pojiš­tě­ní s povin­nos­tí odvo­du pojist­né­ho na soci­ál­ní zabez­pe­če­ní a pří­spěv­ku na stát­ní poli­ti­ku zaměst­na­nos­ti a v závis­los­ti na zdra­vot­ním stavu. 

Pak tedy ješ­tě z dáv­ko­vé­ho pojist­né­ho sys­té­mu mohou děti v pěs­toun­ské péči pobí­rat sirotčí důchod po svých bio­lo­gic­kých rodi­čích. Aby však vůbec vzni­kl nárok na sirotčí důchod po zemře­lém rodi­či, je tře­ba, aby byl rodič důcho­do­vě pojiš­těn. Tedy pra­co­val a odvá­děl pojist­né mini­mál­ně jeden rok v obdo­bí dese­ti let nebo dva roky v obdo­bí dva­ce­ti let před vzni­kem inva­li­di­ty, tedy před úmr­tím. Čas­to děti v pěs­toun­ské péči pochá­ze­jí z rodin, kde tato pod­mín­ka spl­ně­na není. I když tře­ba je, sirotčí důcho­dy nebý­va­jí moc vyso­ké, pro­to­že výděl­ky rodi­čů byly níz­ké a sirotčí důchod činí 40 % pro­cent­ní výmě­ry důcho­du zemře­lé­ho rodiče.

Jestli­že dítě poží­vá důchod z důcho­do­vé­ho pojiš­tě­ní, nále­ží pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te jen v pří­pa­dě, je-li vyš­ší, a to ve výši roz­dí­lu mezi tím­to pří­spěv­kem a důchodem.


Pří­kla­dy :

  1. Zpro­střed­ko­va­ná pěs­toun­ská péče, dítě 3 roky, leh­čí zdra­vot­ní postižení 

Odmě­na pěs­tou­na 1,2 x MM (mini­mál­ní mzdy) ve výši 19 440 Kč + pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te ve výši 6 500 Kč (1. st. závis­los­ti) + pří­spě­vek na péči ve výši 3 300 Kč. Pří­jem rodi­ny z titu­lu péče o dítě činí 29 240 Kč. Odmě­na pěs­tou­na pod­lé­há účas­ti na zdra­vot­ním, nemo­cen­ském a důcho­do­vém pojiš­tě­ní. Uplat­ňu­je sle­vu na dani.

  1. Nezpro­střed­ko­va­ná pěs­toun­ská péče (oso­ba blíz­ká — teta), 2 děti ve věku 10 a 13 let 

Pří­spě­vek při pěs­toun­ské péči 2 x2,3 ŽM (život­ní­ho mini­ma) ve výši 21 252 Kč + pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te ve výši 7 750 Kč + 8 870 Kč. Pří­jem rodi­ny z titu­lu péče o děti činí 37 872 Kč. Oso­ba blíz­ká nevy­ko­ná­vá žád­nou výdě­leč­nou čin­nost. Účast na zdra­vot­ním a důcho­do­vém pojiš­tě­ní má pou­ze v podo­bě náhrad­ních dob. Man­žel, strýc dětí, vyko­ná­vá výdě­leč­nou čin­nost, z níž má pra­vi­del­ný pří­jem, z něhož uplat­ňu­je sle­vu na dani, kte­rou nelze uplat­nit při pobí­rá­ní pří­spěv­ku při pěs­toun­ské péči. 

  1. Nezpro­střed­ko­va­ná pěs­toun­ská péče, babič­ka, 2 děti ve věku 7 a 10 let

Pří­spě­vek při pěs­toun­ské péči 2x1,8 ŽM ve výši 16 632 Kč + pří­spě­vek na úhra­du potřeb dítě­te 2x7 750 Kč. Pří­jem rodi­ny z titu­lu péče o děti činí 32 132 Kč. Babič­ka pobí­rá sta­rob­ní důchod ve výši 15 650 Kč. Babič­ka je zdra­vot­ně pojiš­tě­na z titu­lu pobí­rá­ní sta­rob­ní­ho důcho­du, důcho­do­vé pojiš­tě­ní je ire­le­vant­ní, pro­to­že je již poži­va­tel­kou sta­rob­ní­ho důcho­du. Pokud by důchod nepo­bí­ra­la, účast na důcho­do­vém pojiš­tě­ní by byl z titu­lu náhrad­ních dob. Neu­plat­ňu­je sle­vu na dani.


Můžeme se teď věnovat zaopatřovacímu příspěvku a podmínkám, kdy je přidělován ?

Nárok na zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek je jed­no­rá­zo­vou dáv­kou a nově i opa­ku­jí­cí se. Nárok vzni­ká ve chví­li, kdy zle­ti­lý člo­věk opouš­tí pěs­toun­skou rodi­nu. Část­ka by měla pokrýt základ­ní život­ní potře­by : byd­le­ní, jíd­lo, oble­če­ní apod. Pod­mín­kou je pří­pra­va na budou­cí povo­lá­ní řád­ným stu­di­em a v pří­pa­dě opa­ku­jí­cí­ho se zao­pat­řo­va­cí­ho pří­spěv­ku i zpra­co­va­ný indi­vi­du­ál­ní plán mla­dé­ho dospě­lé­ho ve spo­lu­prá­ci s kurá­to­rem pro dospě­lé, kte­rý mla­dý člo­věk musí dodržovat.

Jed­no­rá­zo­vý zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek může být při­znán mla­dé­mu dospě­lé­mu za před­po­kla­du, že byl ke dni naby­tí plné své­práv­nos­ti nebo zle­ti­los­ti v péči zaklá­da­jí­cí nárok na zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek a pokud není ke dni naby­tí jeho plné své­práv­nos­ti neza­o­pat­ře­ným dítě­tem pod­le záko­na o stát­ní soci­ál­ní pod­po­ře nebo pře­stal-li spl­ňo­vat pod­mín­ky pro vznik náro­ku na opa­ku­jí­cí se zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek pod­le ust. § 50b záko­na o soci­ál­ně-práv­ní ochra­ně dětí.

Jed­no­rá­zo­vý zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek činí od říj­na 2022 část­ku 28 750 Kč a opa­ku­jí­cí se zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek část­ku ve výši 17 250 Kč.

Jak řešíte situaci odchodu dětí z pěstounské rodiny konkrétně ve vašem městě ?

Řeší­me to tak, že za s dět­mi, kte­ré odchá­ze­jí z pěs­toun­ské péče, a pla­tí to i pro odchod z dět­ské­ho domo­va, mini­mál­ně půl roku, vět­ši­nou rok, před ukon­če­ním pěs­toun­ské či ústav­ní péče, vstu­pu­je do kon­tak­tu s dítě­tem kro­mě pra­cov­ni­ce OSPOD i kurá­tor pro dospě­lé. Vysvět­lu­je­me dětem, že pokud by opa­ko­va­ný zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek chtě­li, aby moh­li dostu­do­vat, pod­po­ří­me je, a že máme 
i urči­tou kapa­ci­tu pomo­ci jim se zajiš­tě­ním byd­le­ní. Máme k dis­po­zi­ci byt, kte­rý vyčle­ni­lo měs­to pro úče­ly pod­po­ro­va­né­ho byd­le­ní, tzv. star­to­va­cí byt. Jeden byt je málo, ale k tomu úče­lu by pří­pad­ně mohl slou­žit i byt soci­ál­ní, kte­rý­mi měs­to také disponuje.

Sna­ží­me se mla­dé dospě­lé pod­po­řit, aby nevzda­li vzdě­lá­vá­ní, což se bohu­žel čas­to stá­vá. Pak ovšem pře­sta­nou dostá­vat zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek a musí si najít zaměst­ná­ní nebo se evi­do­vat na úřa­du prá­ce. Ten­to postup pro zajiš­tě­ní urči­té­ho záze­mí a star­tu do živo­ta těch­to mla­dých dospě­lých se nám osvědčil.

Teď máme v bytě soci­ál­ní­ho odbo­ru kuřim­ské rad­ni­ce, sleč­nu, kte­rá stu­du­je, bere zao­pat­řo­va­cí pří­spě­vek, ješ­tě cho­dí na bri­gá­dy, tak­že finanč­ně je na tom sluš­ně. Navíc stu­du­je soci­ál­ní prá­ci, pro­to jsem ji vza­la k nám na soci­ál­ní odbor na bri­gá­du. Aspoň pozna­la soci­ál­ní oblast zase z jiné­ho pohle­du a zís­ka­la praxi.

Ale to je asi spíš luxusní případ.

Je to sice ukáz­ko­vý pří­klad za všech­ny, ale je dob­ré o něm mlu­vit. V růz­ných obcích to řeší růz­ně, ale u nás poli­tic­ké vede­ní měs­ta při­stou­pi­lo na ten­to pod­nět naše­ho odbo­ru a poda­ři­lo se. Navíc se poda­ři­lo dohod­nout, že v bytě pod­po­ro­va­né­ho byd­le­ní byla sní­že­na výše nájmu, tak, aby byla pro stu­du­jí­cí­ho mla­dé­ho člo­vě­ka přijatelná. 

O startovací byty s nízkým nájmem je ale dost nouze.

Ano, to urči­tě. V našem měs­tě se poda­ři­la trans­for­ma­ce domu s pečo­va­tel­skou služ­bou. Tak­že v čás­ti toho­to objek­tu jsou byty zvlášt­ní­ho urče­ní, kde je vyko­ná­vá­na pečo­va­tel­ská služ­ba, a část objek­tu byla vyčle­ně­na pro oso­by oci­ta­jí­cí se v tíži­vé soci­ál­ní situ­a­ci. Prá­vě tady se nachá­zí i byt urče­ný dítě­ti z pěs­toun­ské rodi­ny či dět­ské­ho domo­va nebo výchov­né­ho ústavu.

Kaž­dý z těch­to dru­hů byd­le­ní má svá vlast­ní pra­vi­dla pro při­dě­lo­vá­ní. Je to vel­mi dob­rý pří­klad poli­tic­kých roz­hod­nu­tí před­sta­vi­te­lů měs­ta, že pama­tu­jí v tom­to kon­tex­tu neje­nom na své oby­va­te­le a spo­lu­ob­ča­ny star­ší a zdra­vot­ně posti­že­né, ale také na „svo­je“ děti v pěs­toun­ské péči nebo v ústav­ních zařízeních.

Už dlouho se brojí proti dětským domovům. Jak to vidíte vy ?

Do dět­ské­ho domo­va jis­tě nepat­ří žád­né dítě. V tom­to ohle­du rozu­mím nove­le záko­na o soci­ál­ně-práv­ní ochra­ně dětí, tedy s napl­ně­ním vize, aby neby­ly do ústav­ní péče umís­ťo­vá­ny děti ty nejmen­ší, tedy do 3 let věku. Ale zde se začí­ná pro­je­vo­vat to, s čím patr­ně neby­lo počí­tá­no, že totiž význam­ně kle­sá počet pěs­tou­nů, a to i těch na pře­chod­nou dobu.

Při­znej­me si, že někte­ré děti jsou neu­mís­ti­tel­né do pěs­toun­ských rodin, a to z něko­li­ka důvo­dů, nebo jde o děti, kte­ré pros­tě do pěs­toun­ské rodi­ny nechtě­jí. Tak­že dět­ské domo­vy jsou pro urči­tou sku­pi­nu dětí zapotřebí.

Čas­to se s kole­gy­ně­mi zabý­vá­me otáz­kou, jak dlou­ho má vlast­ně pro­bí­hat sna­ha o sana­ci rodi­ny, kolik mají rodi­če dostat pří­le­ži­tos­tí, než je nut­né zasáh­nout a dítě umís­tit mimo bio­lo­gic­kou rodi­nu. Obvykle zjiš­ťu­je­me, že i návra­ty dětí k bio­lo­gic­ké rodi­ně s sebou nesou vel­ká rizi­ka v podo­bě opa­ko­vá­ní nega­tiv­ních vzor­ců jed­ná­ní a cho­vá­ní rodi­čů. Dítě je opět zkla­má­vá­no a trau­ma­ti­zo­vá­no, neži­je v lás­ky­pl­ném a bez­peč­ném pro­stře­dí s deví­zou bez­pod­mí­neč­né lás­ky. Je tře­ba si dávat vel­ký pozor a být vel­mi vní­ma­ví k potře­bám dětí. Špat­né zku­še­nos­ti, návy­ky a vzor­ce cho­vá­ní rodi­čů pak ve význam­né míře nega­tiv­ně ovliv­ňu­jí u dětí jejich vlast­ní vzta­hy a způ­sob živo­ta v dospělosti.

Mys­lím si, že jako spo­leč­nost a jed­not­liv­ci máme co dohá­nět, že jsme urči­tým způ­so­bem pod­ce­ni­li výcho­vu k rodi­čov­ství a mateř­ství. Tomu svěd­čí nárůst počtu dra­ma­tic­ky se roz­pa­da­jí­cích rodin, 
a čas­to vel­mi níz­ké rodi­čov­ské kom­pe­ten­ce, kte­ré způ­so­bí dlou­ho­do­bé ohro­že­ní vývo­je dětí. Navíc díky své­mu povo­lá­ní zjiš­ťu­ji, bohu­žel, že se zvy­šu­je počet lidí, kte­ří se nau­či­li pře­ná­šet odpo­věd­nost na insti­tu­ce a nejsou schop­ni kul­ti­vo­va­ně čelit své vlast­ní lid­ské odpovědnosti. 

Vraťme se ale k financím v pěstounské rodině. Co mohou ještě žádat pěstouni s postiženými dětmi ?

Z dávek pro hen­di­ke­po­va­né mohou pěs­toun­ské rodi­ny pobí­rat ješ­tě pří­spě­vek na mobi­li­tu, kte­rý se se vyplá­cí ve výši 550 Kč. Od pro­sin­ce 2022 dochá­zí k navý­še­ní na 900 Kč a navíc o dal­ších 2 000 Kč v pří­pa­dě osob, kte­ré vyu­ží­va­jí elek­tric­ké pří­stro­je na vněj­ší ven­ti­la­ci plic od zdra­vot­ní pojiš­ťov­ny. Dal­ší dáv­kou je také pří­spě­vek na poří­ze­ní zvlášt­ní pomůc­ky. Zvlášt­ní pomůc­kou nemu­sí být jenom napří­klad inva­lid­ní vozík, ale tře­ba také spe­ci­ál­ní počí­tač při ztrá­tě zra­ku nebo slu­chu. Pokud tu kte­rou kon­krét­ní pomůc­ku nehra­dí zdra­vot­ní pojiš­ťov­na, může na ni dostat dítě v pěs­toun­ské péči pří­spě­vek od úřa­du prá­ce. Všech­ny pomůc­ky, kte­rých se to týká, jsou uve­de­ny v záko­ně č. 329/2011 Sb., o posky­to­vá­ní dávek oso­bám se zdra­vot­ním posti­že­ním a o změ­ně sou­vi­se­jí­cích záko­nů. Vyu­ží­va­ný je také pří­spě­vek na zakou­pe­ní nebo úpra­vu moto­ro­vé­ho vozidla.

Nejobvyklejší u hendikepovaných dětí asi bude příspěvek na péči.

Ano, s pří­spěv­kem na péči se setká­vá­me čas­to. Pokud oso­ba ope­čo­vá­va­ná má I. stu­peň závis­los­ti a je mlad­ší dese­ti let nebo II., III. či IV. stu­peň, a je star­ší dese­ti let, je pěs­toun pojiš­těn důcho­do­vě také z titu­lu náhrad­ních dob. V nedáv­né době došlo k navý­še­ní pří­spěv­ku na péči, kte­rým je mož­né řešit zvý­še­né nákla­dy sou­vi­se­jí­cí se zdra­vot­ně posti­že­ným dítě­tem. Výše pří­spěv­ku závi­sí na věku a zdra­vot­ním posti­že­ní dítě­te či oso­by dospělé.

Jak to vypadá, když si pěstouni přivezou dítě mladší tří let ?

Kro­mě dávek pěs­toun­ských se jed­ná o nárok na dáv­ku nemo­cen­ské­ho pojiš­tě­ní ze sys­té­mu pojist­ných dávek, pokud byl pěs­toun před pře­vze­tím dítě­te po potřeb­nou dobu účas­ten nemo­cen­ské­ho pojiš­tě­ní. Jde o peně­ži­tou pomoc v mateř­ství. Je však tře­ba roz­li­šo­vat, zda na peně­ži­tou pomoc v mateř­ství vzni­ká nárok ze zaměst­ná­ní nebo z odmě­ny pěs­tou­na. Pokud byl pěs­toun účas­ten na nemo­cen­ském pojiš­tě­ní pou­ze z titu­lu pobí­rá­ní odmě­ny pěs­tou­na, po pře­vze­tí dal­ší­ho dítě­te do pěs­toun­ské péče by mu nárok nevzni­kl. Na mateř­skou lze nastou­pit až do 7 let věku dítě­te. Po výpla­tě peně­ži­té pomo­ci v mateř­ství násle­du­je rodi­čov­ský pří­spě­vek ze sys­té­mu dávek stát­ní soci­ál­ní podpory.

Kde je třeba všechny žádosti o dávky a příspěvky podat ?

Všech­ny žádosti o pěs­toun­ské dáv­ky, dáv­ky stát­ní soci­ál­ní pod­po­ry, dáv­ky osob zdra­vot­ně posti­že­ných a dávek pomo­ci v hmot­né nou­zi se podá­va­jí na poboč­kách Úřa­du prá­ce ČR. Pokud se týká peně­ži­té pomo­ci v mateř­ství zaměst­nan­ky­ně (zaměst­na­nec) před nástu­pem na čer­pá­ní dáv­ky podá­vá žádost u své­ho zaměst­na­va­te­le (ten ji pře­dá pří­sluš­né OSSZ), OSVČ u pří­sluš­né OSSZ.

Současná vláda má v plánu zpracovat nový zákon, který by se měl zabývat i oblastí náhradní rodinné péče a její příslušnou podporou. Co byste si při svých zkušenostech představovala, že by v něm mělo být nastaveno lépe, než v té nyní platné novele ? 

Základ­ní algo­rit­mus výpo­čtu by se mys­lím neměl odví­jet od mini­mál­ní mzdy, jak je to nyní. Sice se v posled­ní době dva­krát zvy­šo­va­la, ale její valo­ri­za­ce nemá jas­ně daná pra­vi­dla. Mys­lím si, že by tako­vou část­kou moh­la být spí­še např. základ­ní redukč­ní hra­ni­ce pro výpo­čet důcho­du a moh­la by se odví­jet od toho­to zákla­du. Základ­ní redukč­ní hra­ni­ce totiž vychá­zí z prů­měr­né mzdy, sta­no­ve­né jako sta­tis­tic­ký údaj, kte­rá pra­vi­del­ně narůs­tá v roč­ních inter­va­lech. Prů­měr­ná mzda je také zákla­dem pro výpo­čet dávek pojist­né­ho sys­té­mu, tedy dávek nemo­cen­ské­ho a důcho­do­vé­ho pojištění.

Nut­no si uvě­do­mit, že ješ­tě před pár lety pěs­touni dostá­va­li 8 000 korun, což bylo hrubě pod mini­mál­ní mzdou a navíc se jed­na­lo o část­ku vymě­řo­va­cí­ho zákla­du pro odvod pojist­né­ho na soci­ál­ní zabez­pe­če­ní a stát­ní poli­ti­ku zaměst­na­nos­ti, tedy čis­tý pří­jem byl dale­ko nižší.

Jak v Kuřimi řešíte povinné vzdělávání pro pěstouny ?

My jsme našim pěs­tou­nům nabíd­li, aby si sami řek­li, co má být obsa­hem ško­le­ní, jaké řeší pro­blémy a hodi­lo by se jim, něco se o nich dozvě­dět. Jest­li se tře­ba chtě­jí zamě­řit na sebe­re­fle­xi nebo psy­cho­hy­gi­e­nu nebo jest­li chtě­jí oprav­du pou­ze odbor­ná téma­ta reflek­tu­jí­cí pro­blémy, kte­ré v rodi­ně řeší. Vždyc­ky se všich­ni naši pěs­touni ke vzdě­lá­vá­ní sta­vě­li odpovědně. 

Na kuřim­sku máme úžas­né pěs­tou­ny. Dost je jich pří­bu­zen­ských. Děti u nich žijí i po plno­le­tos­ti, jako v běž­né rodi­ně, a pokud se odstě­hu­jí, vra­ce­jí se, a to je na tom hez­ké. Ví, že tam patří.

Co všechno má podle vás vliv na fakt, že dlouhodobých pěstounů je nedostatek ?

Roli hra­je mno­ho fak­to­rů. Pod­le mého názo­ru se pro­blém týká obec­ně i růz­ných pře­ká­žek, kte­ré sta­ví byro­kra­cie nebo odliš­ná pra­xe úřa­dů a sou­dů. S tím je spo­je­no i vní­má­ní pěs­toun­ství ve spo­leč­nos­ti. Dal­ším důvo­dem je, že pěs­toun­ská péče ješ­tě není tak pro­fe­si­o­na­li­zo­va­ná, aby při­lá­ka­la dosta­tek zájem­ců. To se pro­mí­tá už do zmí­ně­né­ho pří­stu­pu úřa­dů, ale taky do odmě­ňo­vá­ní pěs­tou­nů. Také pova­žu­ji za důle­ži­té, aby je spo­leč­nost vní­ma­la pozi­tiv­ně a dáva­la to naje­vo. Zkrát­ka je tře­ba pomá­hat a pod­po­ro­vat ty, kte­ří jsou pěs­tou­ny celým srd­cem a mnoh­dy při­ja­tým dětem zasvě­tí celý svůj život.

Pokud pěs­toun peču­je dlou­ho­do­bě např. o dítě vyso­ce trau­ma­ti­zo­va­né, avšak bez náro­ku na pří­spě­vek na péči, musí se plně věno­vat dítě­ti, bez ohle­du na finanč­ní oce­ně­ní. Avšak prá­vě z odmě­ny pěs­tou­na, kte­rá je mno­ho let tak dis­ku­to­vá­na a dlou­ho se drže­la na zce­la mini­mál­ní hra­ni­ci, se význam­ně odví­jí např. výše dáv­ky důcho­do­vé­ho pojiš­tě­ní. Ta bude zabez­pe­čo­vat, čas­to jako jedi­ný zdroj peněz, pěs­tou­na od oka­mži­ku, kdy nebu­de již vzhle­dem k věku či zdra­vot­ní­mu sta­vu scho­pen vyko­ná­vat nejen péči o dítě, ale ani jinou výdě­leč­nou čin­nost. Podě­ko­vá­ní a vyjá­d­ře­ní úcty a uzná­ní vyso­ké­ho morál­ní­ho kre­di­tu spo­leč­nos­tí pěs­tou­nům je samo­zřej­mos­tí. Ale při­znej­me si, že jim nelze tím­to způ­so­bem zce­la nahra­dit důstoj­né stá­ří se zajiš­tě­ním ale­spoň stan­dard­ní život­ní úrovně. 

Dal­ším neo­po­me­nu­tel­ným důvo­dem může být i význam­ný vliv pěs­toun­ství na vlast­ní bio­lo­gic­kou rodi­nu pěs­tou­nů. Roz­voj pěs­toun­ské péče dle mého názo­ru ovliv­ňu­je do urči­té míry také fakt, že je roz­dro­be­ná mezi tři resor­ty. Koje­nec­ké ústa­vy pat­ří pod Minis­ter­stvo zdra­vot­nic­tví, ústav­ní péči má v ges­ci resort škol­ství. A pěs­toun­ství resort Minis­ter­stva prá­ce a soci­ál­ních věcí. A mož­ná bychom nalez­li dal­ší důvo­dy, pro kte­ré se nejen nena­vy­šu­je, ale dokon­ce v posled­ních letech kle­sá počet pěs­tou­nů. Ale o tom by bylo dob­ré hovo­řit prá­vě s pěstouny. 

Co pova­žu­ji za zásad­ní, je ješ­tě vět­ší pod­po­ra ze stra­ny spo­leč­nos­ti, počí­na­je záko­no­dár­ci, kte­ří mají mož­nost práv­ně ošet­řit pěs­toun­skou péči tak, aby moh­la napl­ňo­vat svůj vyso­ký kre­dit, až po nás, kte­ří jsme v prv­ní linii. 

Pěs­toun­ství není stan­dard­ním povo­lá­ním, ale poslá­ním. Tím, do čeho pěs­touni vklá­da­jí svo­ji sílu, ener­gii, ambi­ce, čas a mno­ho dal­ší­ho cen­né­ho. Je to kari­é­ra v šir­ším slo­va smys­lu. Je to ces­ta, po kte­ré krá­čí uvě­do­mě­le. Zaměst­ná­ní, jak život uka­zu­je, nemu­sí­me mít nějak zvlášť rádi. Pokud však dělá­me něco jako poslá­ní, bez vel­ké emo­ci­o­nál­ní vaz­by se neo­be­jde­me. A tak­to je potře­ba k pěs­toun­ství přistupovat.

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
Redaktorka blogu