Podpořte podcast Náhradka na DONIO. Děkujeme!

Blog

Inspirace : Deníčků není nikdy dost

11. května 2022 Lenka Pospíšilová 8 minut čtení
Inspirace : Deníčků není nikdy dost

Nevím, jak je to u vás, ale ve chví­li, kdy naše dce­ra zača­la cho­dit o ško­ly, mož­ná ješ­tě o chví­li dřív, jí pře­sta­lo při­pa­dat úžas­né hrač­kář­ství, ale nadchlo ji papír­nic­tví. Vydr­ží v něm klid­ně hodi­nu a najde hro­ma­du skvě­lých věcí, z nichž někte­ré oprav­du nut­ně potře­bu­je. Zvlášt­ní pozor­nost pou­ta­jí deníč­ky a tuž­tič­ky vše­ho druhu. 

Když při­ne­se ze ško­ly reklam­ní seši­tek někte­ré­ho nakla­da­tel­ství dět­ských knih, neo­myl­ně si vybe­re všech­ny mož­né seši­ty s tes­ty, „kníž­ky“ kam se má něco dopi­so­vat, dení­ky, kam se kres­lí a píše o tom, co má kdo rád, jaké má kamarády/kamarádky, vle­pu­jí se do něj foto­gra­fie nebo kres­by a podob­ně. Když odhléd­nu od toho, že pod­le mého sou­du je fajn, vybrat si také něja­kou sku­teč­nou kni­hu, jsou tako­vé dopi­so­va­cí a dopl­ňo­va­cí deníč­ky dob­rá věc. Jed­nak se nená­sil­nou for­mou dítě při­mě­je k psa­ní, tře­ba i bez chyb a hez­ky, a za dru­hé je-li nám to ochot­no uká­zat, leda­cos se dozví­me. Navíc po letech se nad tako­vý­mi zázna­my mož­ná dob­ře pobaví.

Dopi­so­va­cí a dokres­lo­va­cí deníč­ky těší asi víc hol­ky, ale mož­ná ani leckte­ří klu­ci by nepo­hr­d­li. Jed­ním z těch klu­či­čích je tře­ba : Toto je kníž­ka o mně od Ada­ma Fros­ta. Je plná otá­zek, zají­ma­vých infor­ma­cí, kví­zů a vol­ných strá­nek na psa­ní a kres­le­ní. Vyda­lo nakla­da­tel­ství Piko­la a mož­ná se už bude tro­chu obtíž­ně shánět.

Nao­pak typic­ky hol­či­čí je Rose­in dení­ček. Rose se pro­pad­ne do pohád­ko­vé země, zjis­tí, že je vnuč­kou Popel­ky a mís­to do základ­ní ško­ly cho­dí na Krá­lov­skou aka­de­mii. Začí­ná to kla­sic­ky : „Milý deníč­ku, musím ti povyprá­vět všech­no, co zaží­vám….“ No a pak už může psát, kres­lit a vle­po­vat foto­gra­fie stří­da­vě s Rose­i­ný­mi zážit­ky dítě samo. Nachys­ta­né jsou strán­ky na přís­ně taj­né zázna­my co má rádo, co ho stre­su­je, jaká je jeho rodi­na, kama­rá­di, tří­da a paní uči­tel­ka, co by si ve ško­le přá­lo a co ne (tře­ba kaž­dý den piz­zu o obě­du a žád­né úko­ly). Na kon­ci je kalen­dář s názvem Kou­zel­ný rok. Je asi zby­teč­né dodá­vat, že pře­va­žu­je růžo­vá barva a obráz­ky jsou oprav­du líbi­vé. Vydal Albatros.

Méně cukr­kan­dlo­vý je deník Moje kama­rád­ky, kam se dá vepi­so­vat spous­ta zázna­mů o vlast­nos­tech, pře­zdív­kách, co mají a nema­jí kama­rád­ky rády a vle­po­vat sel­fíč­ka s nimi. V deníč­ku je také sek­ce vzka­zů, kte­rá evo­ku­je někdej­ší památ­ní­ky. Násle­du­je Zážit­kov­ník a Naro­ze­ni­no­vý kalen­dář. Deník vyda­la Gra­da, je urče­ný pro čte­nář­ky od osmi let. Podob­ný, ale výhrad­ně pro dvě nej kámoš­ky, je deník nazva­ný Tako­vé jsme my, kte­rý vyšel v Mla­dé fron­tě nebo Můj tvo­ři­vý deník — 37 nápa­dů pro nej­lep­ší kama­rád­ky od Fragmentu.

No a pak je tu taj­ný deník, taj­ný tak, že má zámek, a když nemá­te klí­ček, nedo­zví­te se nic. Ako­rát že ho vydal Egmond. Dal­ší Můj super­taj­ný deník vychá­zí v Egmon­tu prá­vě teď, v květ­nu 2022. Pří­slib zní : „Díky tomu­to dení­ku budou tvé zápis­ky, tajem­ství a přá­ní navždy bez­peč­ně ucho­va­né ! Na vol­né strán­ky si můžeš kres­lit, psát, lepit fot­ky, vytvá­řet kolá­že, coko­liv ti fan­ta­zie dovo­lí. A pak sta­čí zamknout záme­ček a scho­vat si klíč!“

Kdo je fanouš­kem Malé­ho pose­rout­ky, potě­ší ho tře­ba Můj nový vlast­ní deník malé­ho pose­rout­ky. Na polo­vi­ně strá­nek jsou otáz­ky typu : jaké nej­taj­něj­ší tajem­ství jste sly­še­li, kte­ré nejhnus­něj­ší jíd­lo muse­li jíst, co nej­hez­čí­ho se vám zdá­lo… apod. Dru­há polo­vi­na je vol­ná pro vlast­ní pří­běhy malých auto­rů. Vaz­ba je jen bro­žo­va­ná, vydá­vá Coo­Boo. (Jen pro zají­ma­vost : coo­boo zna­me­ná dítě Aboriginů.)

Hol­či­či­ny – vybar­vo­va­cí deník 2, autor­ky Zuza­ny Neu­baue­ro­vé, se jme­nu­je dal­ší z plejá­dy deníč­ků. Malé hol­ky od deví­ti let, jak dopo­ru­ču­je nakla­da­tel Cpress, ale urči­tě to zvlád­nou i mlad­ší, si mohou nejen vybar­vo­vat, ale opět zapi­so­vat, co mají rády, co je baví nebo neba­ví. Čeka­jí je také návo­dy, tes­ty, horo­sko­py a nápa­dy pro vol­ný čas s kamarádkami.

Pro star­ší roč­ní­ky, kte­ré jen tak něja­ké spi­so­vá­ní o kamarádkách/kamarádech nebo oblí­be­ných čin­nos­tech či jíd­lech neo­slo­ví, je k dis­po­zi­ci Ces­tov­ní deník, v němž jsou strán­ky na iti­ne­rář, plá­no­vá­ní finan­cí a spous­ta mís­ta na dojmy z ces­ty, foto­gra­fie a kres­by. Má něko­lik zálo­žek a dopl­ně­ný je i samo­lep­ka­mi, kte­rý­mi ho vyba­vi­lo nakla­da­tel­ství CooBoo.

No a něco je tu také pro mamin­ky pěs­toun­ky. Pokud vám zůstal ješ­tě něja­ký čas i síly a také máte rády hez­ké deníč­ky, vyšel jeden tako­vý s názvem S lás­kou máma. Pro při­ja­té děti budou zázna­my o jejich dět­ství dal­ším dokla­dem, že je jejich nová rodi­na má oprav­du ráda. Mno­hé pěs­toun­ky tako­vé deníč­ky svým při­ja­tým dětem píší i bez před­tiš­tě­ných strá­nek, ale tře­ba někte­rým z vás se zázna­my pomů­že autor­ka Kris­tý­na Janáč­ko­vá a ilu­strá­tor­ka Bar­bo­ra Svr­či­no­vá. Vyda­lo nakla­da­tel­ství Motto.

Dal­ších tako­vých deníč­ků najde­te na trhu asi dost, sta­čí se jen poroz­hléd­nout. Tře­ba se vašim dětem budou líbit. A jak je to s vámi ? Také jste v dět­ství měly/měli rády/rádi všech­ny mož­né sešit­ky, bloč­ky, tuž­ky s obráz­ky, pro­pis­ky, co psa­ly čtyř­mi barva­mi, nebo ty, kde v hor­ní čás­ti pla­va­la v čiré teku­ti­ně něja­ká pohád­ko­vá posta­vič­ka ? Vzpo­mí­ná­te si na deníč­ky z Číny, kte­ré byly váza­né v saté­nu s moti­vy kra­ji­nek, ptá­ků a dal­ších obráz­ků pod­le čín­ských gra­fik ? A co voňa­vé a prů­svit­né čín­ské gumy ? Pama­tu­je­te ? Cel­kem nedáv­no moje mamin­ka při něja­kém oprav­du zevrub­ném úkli­du našla kra­bič­ku čín­ských tužek s krás­ný­mi obráz­ky, kte­ré jsem nashro­máž­di­la ješ­tě na základ­ce, a peč­li­vě si je scho­va­la, pro­to­že byly pře­ce tak krás­né, že se s nimi nesmě­lo psát. Mat­ně si vyba­vu­ji, že stá­ly koru­nu čty­ři­cet. No tak s těmi teď píše moje dcera.

Jest­li si vzpo­me­ne­te na svo­je dět­ské pokla­dy z papír­nic­tví a bude se vám chtít o nich napsat, těší­me se na vaše vzpo­mín­ky na adre­se pruvodcenrp@email.cz

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
redaktorka blogu