Podpořte podcast Náhradka na DONIO. Děkujeme!

Blog

Recenze : Tělo nezapomíná

19. dubna 2022 Lenka Pospíšilová 7 minut čtení
Recenze : Tělo nezapomíná

Panu­je názor, v sou­čas­nos­ti již pod­lo­že­ný medi­cín­ský­mi výzkumy fyzi­o­lo­gic­kých změn v moz­ku, že trau­ma, zvláš­tě dlou­ho­tr­va­jí­cí a začí­na­jí­cí v ran­ném dět­ství, ovliv­ní člo­vě­ka na celý život. Kni­ha Babet­te Rothschil­do­vá vysvět­lu­je půso­be­ní trau­ma­tu na lid­ské tělo, fun­go­vá­ní soma­tic­ké pamě­ti a pro­je­vy post­trau­ma­tic­ké stre­so­vé poru­chy (PTSP). Její, jak sama říká : dob­ře uvá­že­né názo­ry zalo­že­né na roz­chá­ze­jí­cích se teo­ri­ích, jsou pod­lo­že­né dlou­ho­le­tou pra­xí v psychoterapii.

Autor­ka se věnu­je psy­cho­te­ra­pe­u­tic­ké pra­xi od roku 1976 pře­váž­ně v Los Ange­les a devět let v Dán­sku. Je člen­kou něko­li­ka národ­ních a mezi­ná­rod­ních spo­leč­nos­tí zamě­ře­ných na psy­cho­te­ra­pii a soci­ál­ní péči. Posky­tu­je také pro­fe­si­o­nál­ní výcvik, kon­zul­ta­ce a super­vi­zi. Je autor­kou šes­ti knih věno­va­ných trau­ma­tu, PTSP a pří­buz­ným téma­tům, z nichž best­se­le­rem je prá­vě Tělo neza­po­mí­ná (The Body Remem­bers), a spo­lu­au­tor­kou více než desít­ky dalších.

Vlast­ní text bez cita­cí a rejstří­ku má 223 stran a je roz­dě­len na dvě čás­ti : Teo­rie a Pra­xe. Na pří­bě­hu Char­lie­ho, kte­ré­ho kdy­si pokou­sal pes a jeho násled­ném trau­ma­tu Rothschil­do­vá popi­su­je, jak vzni­ká a jak se pro­je­vu­je PTSP, když není stre­su­jí­cí záži­tek zpra­co­ván a ulo­žen do pamě­ti jako situ­a­ce, kte­rá už pomi­nu­la a v pří­tom­nos­ti není ohro­žu­jí­cí. Vysvět­lu­je zdro­je a typy trau­ma­tu, jejich půso­be­ní na ner­vo­vý sys­tém a násled­ně celý orga­nis­mus. Míra resi­li­en­ce je u kaž­dé­ho jiná, závaž­nost trau­mat je různá, v nepo­sled­ní řadě věk hra­je význam­nou roli. Že děti, kte­rým se nedo­stá­va­lo lás­ky­pl­né péče, s vyso­kou prav­dě­po­dob­nos­tí nevy­ros­tou v odol­né dospě­lé, schop­né vyrov­nat se se stre­sem a život­ní­mi pády, je v pěs­toun­ských kru­zích dob­ře známo.

Pro pocho­pe­ní vli­vu stre­su, vzni­ku trau­ma­tu a šan­ce na jeho zpra­co­vá­ní cha­rak­te­ri­zu­je B. Rothschil­do­vá roz­díl mezi impli­cit­ní a expli­cit­ní pamě­tí, kla­sic­ké a ope­rant­ní pod­mi­ňo­vá­ní a vyba­vo­vá­ní vzpo­mí­nek závis­lé na momen­tál­ním sta­vu dané oso­by a okol­nos­tech, ve kte­rých se nachá­zí. Soma­tic­ká strán­ka pamě­ti trau­mat, tedy ono tělo, kte­ré neza­po­mí­ná, pak zaklá­dá dis­po­zi­ce pro PTS a PTSP. V závě­ru prv­ní čás­ti je popsá­na diso­ci­a­ce a fla­shbac­ky jako násle­dek nezpra­co­va­né­ho a nelé­če­né­ho traumatu.

Dru­há polo­vi­na kni­hy je věno­vá­na tera­pe­u­tic­kým postu­pům, návo­dům, jak pro­vést kli­en­ta tera­pií a záro­veň varu­je před retrau­ma­ti­za­cí. Zastá­vá názor, že ne kaž­dá tera­pie je vhod­ná pro kaž­dé­ho kli­en­ta. Vysvět­lu­je roli tera­pe­u­tic­ké­ho vzta­hu, cha­rak­te­ri­zu­je kli­en­ty pod­le dél­ky trvá­ní trau­ma­tu, sta­bil­ní­ho nebo nesta­bil­ní­ho záze­mí. Za zásad­ní pova­žu­je kli­en­to­vo bez­pe­čí, vel­kou pozor­nost věnu­je budo­vá­ní zdro­jů (funkč­ních, fyzic­kých, psy­chic­kých, inter­per­so­nál­ních a spi­ri­tu­ál­ních), nale­ze­ní „pev­né­ho bodu“, kte­rý je mož­no v tera­pii vyu­žít, napří­klad když je tře­ba zmír­nit nad­měr­né rozrušení.

Uvě­do­mo­vá­ní si těles­ných poci­tů při léč­bě PTSP hra­je u tera­pie pod­le Rothschil­do­vé význam­nou roli. Je tře­ba spo­leh­li­vě roz­li­šit bez­peč­né poci­ty od těch nebez­peč­ných, pro­to­že jinak mohou jako ty nebez­peč­né být vní­má­ny veš­ke­ré poci­ty, což vede k neu­stá­lé úzkos­ti. „Tělo si zapa­ma­to­vá­vá trau­ma­tic­ké udá­los­ti pomo­cí zakó­do­vá­ní poci­tů, pohy­bů a emo­cí spo­je­ných s trau­ma­tem v moz­ku. Léče­ní PTS a PTSP vyža­du­je věno­vá­ní pozor­nos­ti tomu, co se ode­hrá­vá v těle a záro­veň inter­pre­ta­cím, k jejichž vyjá­d­ře­ní dochá­zí v mys­li.“ Rothschil­do­vá, Babet­te : Tělo neza­po­mí­ná. Mai­trea 2015. str. 222 – 223.

Kni­ha sice není psá­na popu­lár­ně nauč­ným sty­lem, nicmé­ně není ani nestra­vi­tel­ně suchou odbor­nou lite­ra­tu­rou. Řada pří­pa­do­vých stu­dií a gra­fic­kých zná­zor­ně­ní dokres­lí roze­bí­ra­nou pro­ble­ma­ti­ku. Popi­so­va­né pro­je­vy PTSP budou tedy pro pěs­tou­ny jis­tě uži­teč­ným vysvět­le­ním, proč se při­ja­té děti mnoh­dy cho­va­jí jinak, než bychom čeka­li. Za zvlášt­ní pozor­nost sto­jí kapi­to­la věno­va­ná soma­tic­kým pro­je­vům, kte­ré sig­na­li­zu­jí hyper­po­dráž­dě­ní i mož­né postu­py, jak ho zmír­nit. Prak­tic­ké návo­dy, jak vést roz­ho­vor, i když nejsme tera­pe­u­ty, kte­ří stu­do­va­li psy­cho­lo­gii a absol­vo­va­li psy­cho­te­ra­pe­u­tic­ký výcvik, může být uži­teč­né chce­me-li pomo­ci při­ja­tým dětem vyrov­nat se s trau­ma­tic­ký­mi zážit­ky. Přes­to­že žád­ný z pří­kla­dů není z oblas­tí pěs­toun­ství, prak­tic­ká část obsa­hu­je něko­lik pří­bě­hů kli­en­tů, jejichž původ trau­ma­tu a násled­né potí­že se vel­mi blí­ží těm, se kte­rý­mi se potý­ka­jí při­ja­té děti a jejich nové rodi­ny. Do urči­té míry pro­to může­me tuto kni­hu poklá­dat za „pří­ruč­ku“, kte­rá sto­jí za peč­li­vé pro­stu­do­vá­ní a k jejím návo­dům se v pří­pa­dě potře­by vracet.

Vyda­la : Mai­trea a.s., Pra­ha 2015. 252 stran ISBN 978 – 80-7500 – 122‑1

Kni­ha je k zapůj­če­ní v Porad­ně NRP Brno.

S autor­kou jste se moh­li sezná­mit na webi­ná­ři pro odbor­nou veřej­nost Teo­rie a nástro­je pro bez­peč­nou tera­pii trau­ma­tu, kte­rý jsme pořá­da­li ve dnech 24. – 25. úno­ra 2022. 

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
redaktorka blogu