Nemocenské pojištění a náhradní rodinná péče

PRŮVODCE NÁHRADNÍ RODINNOU PÉČÍ, 1/2009

Milí čtenáři,
setkáváme se v prvním „okénku“ letošního roku. Chtěla bych v něm navázat na téma z minulého čísla Průvodce, které se věnovalo důchodovému zabezpečení. Tentokrát se budeme věnovat základním otázkám nemocenského pojištění, a tomu co by vás v tomto tématu mohlo zajímat: kdo je a není pojištěn, peněžité pomoci v mateřství, nemocenským dávkám a ošetřovnému.
 

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ a NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

Toto téma je nyní aktuální, neboť od 1.1. 2009 nabyl účinnosti, po předchozím dvojím odložení, zákon č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění.

Účelem nemocenského pojištění je finančně zabezpečit občany v okamžiku, kdy kvůli nemoci nebo mateřství nemohou vykonávat práci. Aby mohl občan pobírat dávky nemocenského pojištění, kterým se budeme dále věnovat, musí po určité období odvádět pojistné. Některé osoby jsou povinny odvádět pojistné přímo ze zákona, jiné ne. Jak jsou na tom pěstouni?

Povinně jsou nemocensky pojištěni pouze pěstouni, kteří pobírají odměnu pěstouna ve zvláštních případech a pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Tyto odměny jsou totiž pro tyto účely posuzovány jako plat.

Pěstouni, kteří pobírají „běžnou“ odměnu pěstouna (mají svěřeny nejvýše 2 děti a zároveň nemají svěřeno dítě, které by bylo osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV) však z titulu pěstounství nemocensky pojištěni nejsou.

U pěstounů, kteří pobírají odměnu pěstouna ve zvláštních případech toto pojistné odvádí správě sociálního zabezpečení úřad práce, u pěstounů v zařízeních odvádí pojistné zřizovatel zařízení.
Z nemocenského pojištění vyplácí občanům správa sociálního zabezpečení následující dávky:

1. Nemocenské
2. Ošetřovné
3. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
4. Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)

Nyní si blíže tyto dávky popíšeme:

Nemocenské
Prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí svému zaměstnanci náhradu mzdy, která není dávkou nemocenského pojištění. Teprve po uplynutí těchto dvou týdnů vyplácí správa sociálního zabezpečení nemocenské. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Náhrada mzdy se však nově vyplácí až od čtvrtého pracovního dne (při karanténě už od prvního dne). Náhrada mzdy se stanovuje z průměrného výdělku a popis jak se stanovuje její výše by překročil záměr tohoto článku. OSVČ se náhrada mzdy samozřejmě neposkytuje. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, od 15. dne pracovní neschopnosti až do jejího ukončení, nejdéle však 380 dnů. Pracujícím starobním důchodcům nebo plně invalidním důchodcům se nemocenské poskytuje nejdéle 70 dnů. Nemocenské se vypočítává z tzv. denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ je, zjednodušeně řečeno, průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období (zpravidla 12 kalendářních měsíců, před měsícem ve kterém vznikla sociální událost, příjmy v tomto období se sečtou a vydělí se počtem kalendářních dnů). U OSVČ je vyměřovacím základem částka, kterou si určí bez ohledu na dosažené příjmy a výdaje. Konkrétní popis výše nemocenského by byl opět příliš dlouhý pro náš článek. Zjednodušeně lze však říci, že první měsíc trvání pracovní neschopnosti je nemocenské nejnižší, poté se od druhého a dále od třetího měsíce zvyšuje. Pohybuje se v rozmezí 60–72% denního vyměřovacího základu. Nově od letošního roku vypadá také tzv. neschopenka, kterou vystavuje ošetřující lékař, kterou se prokazuje pracovní neschopnost, a která slouží jako doklad pro výplatu náhrady mzdy a nemocenského.
U pěstounů je zvláštnost v tom, že odměna pěstouna ve zvláštních případech a odměna pěstouna v zařízení náleží pěstounovi i po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, nejdéle však po dobu jednoho měsíce.

Ošetřovné
Pokud nemůže zaměstnanec kvůli ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let (z důvodu, že školské nebo dětské zařízení bylo dočasně uzavřeno)  vykonávat zaměstnání, dostává nově tzv. ošetřovné. Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou jednou v ošetřování vystřídat. Ošetřovné se poskytuje po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, pak nejdéle 16 kalendářních dnů. Za kalendářní den činí ošetřovné 60% denního vyměřovacího základu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Jedná se o specifický příspěvek, který není častý a jeho popis by byl nad rámec našeho článku.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) činí 70% z denního vyměřovacího základu. Podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou (u OSVČ ještě navíc podmínka pojištění 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem výplaty PPM)

• u pojištěnce, který převzal do náhradní rodinné péče jedno dítě do 7 let věku trvá výplata PPM 22 týdnů
• u pojištěnce, který převzal do náhradní rodinné péče dvě a více dětí do 7 let věku trvá výplata PPM 31 týdnů (po uplynutí 22 týdnů je možné PPM dále vyplácet pouze v případě, že pojištěnec pokračuje v péči alespoň o dvě z těchto dětí)
• u pojištěnky, která dítě/děti porodila je to 28–37 týdnů

PPM mohou nově čerpat na základě písemné dohody také muži, a to od 7. týdne po porodu nebo se mohou žena a muž vystřídat.

Na závěr poznamenávám, že se nyní z Ministerstva práce a sociálních věcí objevují návrhy, které chtějí změnit odměnu pěstouna ve zvláštních případech a odměnu pěstouna v zařízeních tak, že by již tyto odměny nebyly posuzovány jako plat  a nebylo by z nich odváděno pojistné. Odměny by náleželi i po celou dobu pracovní neschopnosti (nyní jen 1 měsíc) a pěstoun by neměl nárok na nemocenské.

Kde se můžete dozvědět více?
webové stránky České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz
Legislativa:
zákon č.187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
zákon č.117/1995 Sb. o státní sociální podpoře   
zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí

Za odborné spolupráce  Jiřiny Fráňové, vedoucí odboru sociálního pojištění MSSZ Brno připravila: Mgr. Edita Kremláčková, sociální pracovnice Poradny NRP