Připomínky Sdružení pěstounských rodin k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a další zákony

Sdružení pěstounských rodin připomínkovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a další zákony. 

Připomínky Sdružení pěstounských rodin k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a další zákony

Obecně se připojujeme v plné šíři k připomínkám Střediska náhradní rodinné péče k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a další zákony

Naše připomínky:

     Novela zákona neřeší:

-  problematiku dětí v pěstounské péči po dosažení zletilosti (18 – 26 roků), doprovázení a financování těchto služeb

-  doprovázení a financování těchto služeb pro zájemce o náhradní rodinnou péči po ukončení přípravy do doby přijetí  dítěte, a to včetně zájemců o adopci dítěte

- doprovázení a financování současných pěstounských rodin, ve kterých je umístěno více jak tři děti v pěstounské péči nebo dítě starší 18 let

- příprava dítěte na příchod do nové rodiny, nastavení služeb na doprovázení tohoto dítěte a financování těchto služeb

V důvodové zprávě k této novele je uvedeno:

„Vláda České republiky se v programovém prohlášení zavázala zlepšit systém péče o ohrožené děti s tím, že jedním z kroků bude zvyšování počtu pěstounských rodin včetně jejich profesionalizace. Cílem reformy systému péče o ohrožené děti je zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí.“

K naplnění tohoto závazku máme tyto připomínky k novele zákona:

1.Počet dětí v pěstounské rodině

Velkou skupinu potencionálních zájemců o pěstounskou péči tvoří ti žadatelé, kteří původně uvažují o osvojení dítěte. V souvislosti s profesionalizací pěstounské péče lze očekávat, že těchto zájemců o pěstounskou péči s platností novely ubude.  A kampaň k získání dalších nových pěstounských rodin ještě nebude ukončena či nebudou ještě zřejmé její výsledky v důsledku zkvalitnění přípravy těchto nových pěstounských rodin. Na druhé straně mezi stávajícími pěstounskými rodinami existuje velký potenciál k tomu, aby k nim bylo umístěno více jak tři děti do pěstounské péče. Nesouhlasíme s omezením počtu dětí v pěstounské péči a navrhujeme toto řešení:

V důsledku zkvalitnění služeb v oblasti doprovázení stávajících pěstounských rodin lze mnohem snadněji předcházet mnohým selháním a vyčerpáním ze strany pěstounů (respitní péče, asistenční služba, pomoc s doučováním dětí, doprovázení do kroužků nebo na pobytové akce,...).  Do jisté míry tuto službu dříve mohl nabízet pomocník v domácnosti v zařízení pro výkon pěstounské péče. Podle veřejného mínění „není tolik lidí, kteří by byli ochotni vzít si domů dítě do pěstounské péče, ale najdou lidé ochotni pomáhat při výkonu pěstounské péče.“

Doposud byl zákonně omezen počet dětí jen v zařízení pro výkon pěstounské péče. (max. 6 dětí včetně vlastních).

Podle slovenského modelu náhradní rodinné péče může každý profesionální pěstoun mít v péči max. 3 děti v pěstounské péči a druhý z manželů další 3 děti. Tedy maximum na jednu pěstounskou rodinu je 6 dětí v pěstounské péči za předpokladu, že oba manželé vykonávají pěstounskou péči.

V našem novém systému by takto mohli oba manželé každý za sebe uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, ve které by bylo uvedeno, že tato dohoda je pro každého z manželů právě maximálně pro 3 děti v pěstounské péči, výjimku by tvořily sourozenecké skupiny.

Sdružení pěstounských rodin každoročně pořádá kampaň na získávání nových pěstounských rodin. Je opravdu velkým problémem nové rodiny získat. Na druhou stranu ve stávajících pěstounských rodinách je mnoho otců-pěstounů ochotných vykonávat pěstounskou péči.

Tímto řešením bychom se také vyhnuli i zvýšeným nákladům pro pověřené osoby, které po novele budou uzavírat dohodu s těmi pěstouny, kteří mají v péči více dětí. U vícečetných pěstounských rodin státní příspěvek ve výši 60 000 Kč není pro činnost pověřené osoby dostačující. Tato částka pouze pokryje mzdové a administrativní náklady na kontrolní činnost pěstounské rodiny a na další služby pro pěstouny už nezbudou peníze. Ty si potom budou muset pěstouni sami hradit, např. v případě povinného vzdělávání pěstounů nebo využití respitní služby.

Pěstouni před  přijetím dítěte procházejí složitými procedurami schvalování psychology pro náhradní rodinnou péči. Tito odborníci by měli rozhodnout, jaká je kapacita pěstounské rodiny.

Navíc v novém systému doprovázení pěstounských rodin bude taková rodina více sledována a kontrolována. Takže klíčový pracovník, který bude do této rodiny docházet, bude se také vyjadřovat k tomu, zda je právě tato rodina schopná přijmout v dané době další dítě či nikoli, nebo až později, až některé děti povyrostou.

Podle navrhovaného §47s Řízení o dávkách pěstounské péče, je podle odst.3 písm.e) uvedeno, že součástí písemné žádosti o přiznání nároku na odměnu pěstouna je  kopie dohody o výkonu pěstounské péče.

Pokud pověřená osoba, se kterou má pěstoun uzavřenou dohodu, nedoporučí  přijetí dalšího dítěte a pěstoun by i tak trval na svém a požádal přímo soud o svěření dítěte, pak pověřená osoba má právo ukončit dohodu s tímto pěstounem a pěstoun by se tak ocitl bez dávek pěstounské péče.  Tímto způsobem by bylo ošetřeno, aby tak pěstouni, i bez vědomí OSPOD nebo vyjádření krajských psychologů přijímali další děti do pěstounské péče.

Zajištění dostatečného počtu pěstounů na přechodnou dobu

Již dnes někteří stávající pěstouni uvažují o pěstounské péči na přechodnou dobu. Tato forma představuje mnohem náročnější péči o dítě z pohledu emocionálního vypětí tohoto pečovatele. Tuto úlohu by byli schopni zastat i někteří stávající pěstouni, vzhledem k předcházejícím zkušenostem s výchovou dítěte v náhradní rodinné péči. V případě, že bude možnost, aby pěstounskou péči vykonávali oba manželé, tak by jeden z manželů v tomto případě uzavřel dohodu o výkonu (obecné) pěstounské péče na stávající děti v pěstounské rodině a druhý z manželů uzavřel dohodu o výkonu přechodné pěstounské péče.

Samozřejmě až po důsledném zvážení odborníků z oblasti náhradní rodinné péče, kteří tuto rodinu budou doprovázet, s ohledem na potřeby jak dětí v rodině již svěřených nebo vlastních.   

Příklad: v rodině jsou již starší děti v pěstounské péči umístěny dlouhodobě, mají navázané pevné vazby s náhradními rodiči, příchod nového dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu neohrozí jistoty stávajícího dítěte, starší děti z důvodů studia pobývají často mimo domov.

2. Hmotné zabezpečení pěstounské péče §47

Pokud by měla být pěstounská péče chápána jako profese včetně požadavků kvality pěstounské péče, tak by měla být lépe hmotně zabezpečena.

Jednou z možností, jak lépe hmotně a po organizační stránce zabezpečit pěstounskou rodinu, bylo zřizování zařízení pro výkon pěstounské péče. Fakt, že těchto pěstounských zařízení výrazně ubývá, není způsoben nezájmem ze strany pěstounů, ale ze strany zřizovatelů těchto zařízení. A to výrazně od roku 2004, kdy stát nepřevzal zodpovědnost za fungování těchto zařízení.

Hmotné zabezpečení dětí v pěstounských rodinách není srovnatelné s hmotným zabezpečením dětí v ústavní péči.

V červnu 2010 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl výzkum na téma Zmapování ekonomické situace pěstounských rodin. Výsledky nebyly nikde zveřejněny. I tak je zřejmé, že příspěvek na potřeby úhrad dítěte je dostačující pouze na základní potřeby samotného dítěte, tedy ošacení, strava, pomůcky do školy, jízdné. Již se nepočítá s tím, kde výkon pěstounské péče probíhá, tedy ve vlastním domě pěstounů, a pěstouni tak hradí další náklady spojené s výkonem pěstounské péče. S novelou nedochází ani ke zvýšení příspěvku při převzetí dítěte, ani ke zvýšení částky na pořízení motorového vozidla (pouze s dvěma výjimkami – děti 12-15let a snížení kriteria počtu dětí při nároku částky na pořízení motorového vozidla).

V novele se ani nepočítá s tím, že v pěstounské péči jsou ve značně větší míře zastoupeny děti vyžadující mimořádnou péči. Jedná se o děti většinou s normálním nebo mírně sníženým intelektem, které však trpí různými psychiatrickými poruchami (ADHD, poruchy autistického spektra, alkoholový syndrom, poruchy chování a učení,..). Většina těchto dětí vyžaduje mimořádnou péči, ale z pohledu zákona o sociálních službách se nejedná o dítě závislé na péči druhé osoby. Posuzování zdravotního stavu dítěte se pro účely posouzení nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte a stanovení jeho výše bude provádět podle úpravy zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a nikoliv již podle § 9 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.  U těchto výše uvedených dětí může dojít ke snížení této částky.

§47d – V případě, kdy dítě požívá důchod z důchodového pojištění, není hmotné zabezpečení tohoto dítěte v pěstounské péči srovnatelné s dětmi umístěnými v ústavní péči. Dětem v ústavní péči, které pobírají sirotčí důchod, se další příspěvky nekrátí.

Pokud dle vládního prohlášení má být pěstounská péče profesionalizována a nabízet služby dítěti v pěstounské péči v lepší kvalitě než v ústavní péči, měla by být také srovnatelně a lépe hmotně zabezpečena.

Pokud vláda v novele nezohlední tyto návrhy, tak by také mohla nastat situace, že nebude schopná naplnit poslání transformace, tedy že, nejvyšším zájmem dítěte je mít rodinu. Ale pokud nebude dostatek náhradních rodin, tak děti budou dál zůstávat v ústavních zařízeních.

Dle našeho názoru novela dostatečně nevyužívá potenciál stávajících pěstounských rodin, který by v transformaci mohl sehrát velmi důležitou úlohu.

Za Sdružení pěstounských rodin

Mgr. Ing. Pavel Šmýd

RNDr.Miloslava Striová

PhDr. Alena Michalová

Mgr. Milka Hortová                                                                                                     

 V Brně dne 18. 3. 2011

Zpět na Články

Přidat komentář

Diskuse