Spolupracujeme
Hledáme vás mámo táto
Hledáme Vás, mámo, táto je rubrika, ve které se snažíme najít pro děti z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí novou rodinu. Na základě vašeho zájmu o konkrétní dítě podáme podnět na toto ministerstvo, kde o zprostředkování náhradní rodinné péče (NRP) rozhoduje poradní sbor. Upozorňujeme, že zprostředkovat NRP lze pouze osobám zařazeným do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli či pěstouny. Podrobnější informace poskytuje vedoucí Poradny NRP, PhDr. Alena Michalová, michalova@pestouni.cz, tel. 543 249 142.
UPOZORNĚNÍ!
Vzhledem k nutnosti respektovat zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů jsou uváděné údaje o dětech redukovány. Jména uváděných děti mohou být změněna.
přidané děti k 24. 6. 2010
Téměř sedmiletý PATRIK doma neprospíval, pobýval proto v nemocnici a v dalších zařízeních. Rodině se nepodařilo vytvořit vhodné podmínky, aby o chlapce mohla přiměřeně a trvale pečovat. Může jít proto do pěstounské rodiny, se kterou by rodina spolupracovala, ale nezasahovala by do výchovy, s dítětem by se stýkala jen omezeně, podle svých možností. Podle psychologů je chlapec sociálně obratný, milý, jeho psychomotorický vývoj se pohybuje v mezích normy. Na fotografii je hezký, drobnější chlapeček se světle hnědými vlásky a brejličkami. Potřebuje rehabilitaci a logopedii, ale hlavně lásku náhradní rodiny.
SÁRA je patnácti měsíční, drobná, hezká holčička, která přes obtížné okolnosti matčina těhotenství v ústavu dobře prospívá. Je to vitální, temperamentní dítě, většinou pozitivně laděné, s dobrou odezvou na sociální podněty. Nemá žádné zdravotní omezení, vyvíjí se zcela přiměřeně svému věku, může být osvojena.
Šestileté JESICE se v ústavu líbí, navštěvuje ji tam babička, která by si ale pro vnučku velmi přála najít hodné pěstouny. Jesica je hodnocena jako zdravé, bezproblémové a inteligentní dítě, příjemné a kamarádské. Je samostatná a poslušná, ráda se přijde pomazlit, dobře cvičí a tančí. Na fotografii je velmi hezoučká a zjevně milá holčička s delšími vlnitými hnědými vlásky. Přáli bychom si, aby se cítila dobře v nové rodině, která by jí věnovala lásku a péči.
Dva sourozenci, desetiletý DOMINIK a sedmiletá KRISTÝNKA vypadají na fotografii velmi mile, ale jejich výchova bude náročnější. Je mezi nimi značná rivalita, oba jsou v péči odborníka pro psychické potíže, berou léky, jejich chování je vzhledem k minulým zážitkům problémové. Dominik se zlepšil po pobytu v nemocnici, začal chodit do první třídy základní školy. U Kristýnky byl doporučen odklad školní docházky. Ráda si vynucuje pozornost, ale pokud se jí někdo věnuje, je pak spokojená a hodná. I pro tyto děti bychom rádi našli kvalitní, poučené pěstouny, kteří by jim poskytli láskyplné zázemí a žádoucí vzory chování.
Téměř tříletý DOMINIK vyrůstá v ústavu od nejútlejšího věku, jeho maminka se pro onemocnění nedokáže o něj postarat, takže chlapeček může být osvojen, ale vzhledem k určitým rizikům plynoucím z genetického zázemí a okolnostem raného vývoje je možná i pěstounská péče. Vyvíjí se v mezích věkové normy s výjimkou opoždění v oblasti řeči, poněkud obtížněji se přizpůsobuje změnám. Náhradní rodina představuje i pro něj šanci, aby překonal svoje prvotní znevýhodnění a vyrovnal se svým vrstevníkům.
Pěstouny hledáme také pro jedenáctiletého MARTINA a šestiletou ELIŠKU. Martin je popisován jako "špinavý" blonďáček, šikovný, osobitý, s intelektem v pásmu nadprůměru. V ústavu zřejmě vlivem citové deprivace s ním byly určité potíže, ale ke kladným stránkám vychovatelé řadí jeho zvídavost, pořádnost, čistotnost a stálé pozitivní ladění, i to, že se dokáže sám zabavit a rád čte. Ve škole je jeho chování v pořádku, je milý, veselý, ochotný a přítulný, prospívá s vyznamenáním. Jeho sestřička Eliška je v porovnání s ním poněkud méně nadaná, ale hodná a roztomilá ("sluníčko"), sourozenci mají k sobě pěkný vztah.
Sedmi a půlletý TOMÁŠ a jeho zhruba o rok mladší sestřička MICHALKA už jednu zkušenost s pěstounskou péčí mají, v současné době dávají přednost pobytu v ústavu. Přesto se domníváme, že by jim péče rodiny velmi prospěla, a že také tyto děti by náhradním rodičům přinesly hodně radosti. Jsou to velmi milé, šikovné, klidné a výchovně dobře zvladatelné děti, které nemají žádné zdravotní potíže a jejich vývoj je zcela v mezích věkové normy.
TEREZCE je sedmnáct měsíců a mohla by jít do osvojení, ovšem vzhledem k vývojovému opoždění a celkovému zdravotnímu stavu je však doporučována spíše pěstounská péče. Bude vyžadovat velkou pozornost, předpověď jejího dalšího vývoje se nejeví příznivá. Určitě si ale zaslouží lásku a péči laskavých a poučených pěstounů.
MÁRIO je téměř čtyřletý chlapeček, který se velmi pravděpodobně bude i do budoucna vyvíjet opožděně a zřejmě bude i výchovně hůře zvladatelný (na fotografii ovšem vypadá jako milý, hezký, hnědovlasý klučina). Jeho matka se o něho nemohla postarat, čeká proto na pěstounskou rodinu, která by měla předpoklady a dost sil ke zvládnutí náročné péče o toto dítě.
VANESKA by ráda oslavila svoje blížící se první narozeniny s adoptivními rodiči. Je to baculatá, tmavooká a tmavovlasá holčička, která se narodila hodně předčasně. Tento handicap však zvládla a dobře prospívá, i když u ní nelze vyloučit poruchu sluchu.
O jedenáctiletého STANDU se nemohou postarat ani rodiče, ani nikdo další z širší rodiny, otec souhlasí s pěstounskou péčí, chce mít jen o chlapci přehled. Standa sám velmi touží po nové rodině! Jeho vychovatelé ho hodnotí jako hodného, milého a chytrého chlapce, který potřebuje být zaměstnán a hlavně cítit opravdový zájem. V základní škole má Standa průměrný prospěch, hodně se zlepšil. Ve společnosti malých dětí je velmi hodný, s vrstevníky dělá jen běžné lumpárny, nejsou s ním žádné větší problémy. Věříme, že oprávněné přání tohoto chlapce, aby mohl vyrůstat v rodině, se splní.
FILIP, šest roků, a HONZÍK, tři roky, přišli do ústavu před necelými dvěma lety a měli co dohánět. Starší Filípek dostal letos odklad školní docházky a byl zařazen do speciální třídy mateřské školy. Pravděpodobně bude později potřebovat vzdělávání ve speciálním zařízení, takže by se mohlo stát, že by bratři byli rozděleni. Honzík je šikovný, milý chlapeček, výchovně dobře zvladatelný, vývojově odpovídá věkové normě. Hledáme pěstounskou rodinu, která by poskytla zázemí a lásku oběma těmto dětem, které chtějí vyrůstat spolu.
Pětiletá MARIÁNKA dosud poznala jen prostředí ústavu. Hodně by potřebovala péči pěstounů, kteří by jí pomohli vyrovnávat vývojové zpoždění a poradili by si i s její sociální uzavřeností.
Čtyřletá NIKOLKA a její šestiletý bráška FILIP vyrůstají v ústavu, jejich rodiče nedokážou pečovat o žádné ze svých dětí. Jsou to hezké, usměvavé děti, které se vyvíjejí přiměřeně věku. Nikolka je klidná, aktivní, dokáže se soustředit, je ochotná se učit, zájem o učení je patrný i u Filípka. Rádi bychom pro ně našli zázemí v pěstounské rodině.
Jedenáctiletá ADÉLKA poznala zatím jen péči hostitelské rodiny, která se snažila zprostředkovat jí chybějící zkušenost se spořádaným rodinným prostředím. V ústavu má Adélka ještě dva bratry, desetiletého TOMÁŠE a devítiletého MIROSLAVA; dívenka by šla ráda do pěstounské rodiny, která by přijala všechny tři sourozence. Chlapci jsou výchovně hůře zvladatelní, vyžadují hodně pozornosti. Mirek je dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, Tomáš prospívá v základní škole výborně, ale zlobí. Adélka navštěvuje praktickou školu s velmi dobrými výsledky, chodí do kroužku keramiky, ráda kreslí. V ústavu se zpočátku chovala dobře, ale zhoršila se, umí být hubatá a neposlušná. I tyto děti potřebují své místo v rodině, která by je přijala takové, jaké jsou, poskytla jim lásku a pevné hranice.
MARTINOVI bude třináct let, a také on by chtěl patřit do rodiny. Zatím navštěvuje hostitele, kteří ho hodnotí jako pracovitého kluka se zájmem o kolektivní sporty a potřebou být aktivní mezi vrstevníky. Martin respektuje hlavně mužskou autoritu, hostitelská rodina nemá žádné připomínky k jeho chování, přála by mu, aby našel své místo v pěstounské rodině. V základní škole chlapec prospívá průměrně, přátelí se s dětmi, nemá žádné potíže s plněním svých povinností.
přidané děti k 15. 4. 2010
Jedenáctiletá ADÉLKA je klidná, dobrosrdečná, přátelská dívenka, která se lehce opožďuje ve vývoji. Ve speciální škole je spokojená, ale velmi jí chybí stabilní rodinné zázemí pěstounské rodiny, která by měla pochopení pro její zdravotní problémy a dokázala nalézt vhodnou formu kontaktu s její matkou.
Tříletá ADRIANA se narodila ukrajinským rodičům, ale přišla na svět trochu předčasně, takže potřebovala větší zdravotní péči, než jí maminka dokázala zajistit. Holčička tedy vyrůstá v ústavu a vzhledem k závažnému onemocnění její vývoj neodpovídá věku. Po operacích se její stav velmi zlepšil, ale je možné, že i v budoucnu se bude opožďovat za svými vrstevníky. Adrianka působí velmi pozitivně, je milá a převážně dobře naladěná. Potřebuje stimulačně bohaté prostředí nenáročné pěstounské rodiny.
NICOLAS je velmi hezký roční chlapeček se světle hnědými vlásky. Může být osvojen. Dobře překonal počáteční znevýhodnění, zapříčiněné předčasným narozením, jeho vývoj je zcela v mezích věkové normy. Je to živé, vyrovnané, usměvavé dítě, se kterým nejsou žádné větší starosti.
SIMONKA, která právě v ústavu oslavila své první narozeniny, může jít do osvojitelské rodiny sama, nebo i se svým dva a půlletým bratříčkem, protože jejich matka se nedokáže postarat o žádné ze svých dětí. V Simončině chování nebyly pozorovány žádné nápadnosti, projevuje se jako milá, sociálně vstřícná holčička, jejíž vývoj odpovídá kalendářnímu věku.
Desetiletou TEREZKU a jejího devítiletého bratra DOMINIKA si občas babička vezme z ústavu na víkendový pobyt, ale převzít odpovědnost za jejich výchovu si už netroufá. Dominik má výborný školní prospěch, ale je nadměrně živý, nesoustředěný, provokuje a dokáže být i agresivní vůči slabším dětem. S dětmi si ale hraje rád, dokáže být otevřený k dospělým, které respektuje. Terezka se projevuje jako dítě s poruchami chování a emocí, školní nároky zvládá dobře až na čtení. Tito dva pohlední, světlovlasí sourozenci potřebují poučené pěstouny, kteří by je měli rádi, zajistili jim péči odborníků a umožnili kontakt s jejich biologickou rodinou.
KÁJOVI je sedm let a vzhledem ke kombinaci poruchy aktivity a pozornosti a závažných deprivačních projevů vyžaduje a potřebuje přítomnost dospělého. Po odkladu školní docházky byl ve speciální školce, kde pod důsledným vedením dělal velké pokroky, ale je možné, že i nadále bude muset být vzděláván ve speciální škole. Dokáže být velmi milý, přítulný, nutné je však stanovení jasných hranic. Velmi rád zpívá, hraje hry, vypráví si. V ústavu bývá smutný, je vděčný za každou návštěvu, potřeboval by se upnout na novou rodinu. Hledáme pro něho pěstouny, kteří by se mu mohli hodně věnovat.
Jedenáctiletý PETR a desetiletý MARTIN jsou zdraví bráškové, kterým se doma nedařilo dobře, nechtějí také být v ústavu, touží po nové rodině. Martin je nadprůměrně nadaný chlapec s výborným školním prospěchem, lehce se učí, ale vzhledem k psychické nepohodě se u něho začala objevovat agresivita. Petr je pomalejší, navštěvuje praktickou školu, kde má potíže v českém jazyce. Chlapci jsou na sebe hodně vázaní, mladší Martin přebral vedoucí roli za Petra, kterého chrání a pomáhá mu. Rádi bychom pro ně našli pěstounskou rodinu, která by dokázala zachovat kontakt chlapců s jejich biologickou rodinou.
Tříletá MARKÉTKA nemohla jít z porodnice domů, protože rodina neměla (a nemá) vytvořeny podmínky pro její výchovu. Je to hezká, usměvavá holčička, která se opožďuje ve vývoji. Vítá kontakt s dospělým, ale nelibě nese nucení k aktivitě, má ráda svůj klid a své tempo. Potřebovala by rehabilitaci, stimulování rozvoje řeči a sociálních interakcí, ale hlavně péči a lásku pěstounské rodiny.
Dva a půlletý NIKOLAS by mohl být osvojen, ale vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu a vývojovému opožďění pro něho hledáme spíše pěstouny nebo poručníky. Chlapeček se narodil těžce nezralý, ale rehabilitací a zejména laskavou, tolerantní individuální péčí by se jeho vývoj mohl přiblížit úrovni vrstevníků. Ústavem je popisován jako pěkný, usměvavý, snědý chlapec, s dobrým sociálním kontaktem.
Čtyřletá TEREZKA a tříletý MÍŠA jsou velmi hezcí, zdraví sourozenci, kteří by chtěli spolu vyrůstat v pěstounské rodině. Terezka je popisována jako živé a čiperné děvčátko, které hůře mluví, Míša jako velice příjemný a hravý chlapec se zájmem o svět, rovněž s opožděným řečovým vývojem.
Roční KUBÍČEK je krásný a milý chlapeček, jehož raný vývoj byl vzhledem k okolnostem kolem narození komplikovaný. V ústavu však dobře prospívá, nebylo u něho shledáno žádné výraznější opoždění nebo vážnější abnormity v dílčích psychických složkách. Hledáme pěstounskou rodinu, která by akceptovala a zvládala možné poruchy v jeho vývoji a s tím spojené výchovné problémy, může ale být i osvojen nebo přijat do poručnické péče.
NIKOLE je jedenáct let a již čtvrtý rok tráví v ústavu, kde ji navštěvuje jen babička. Ta by ráda udržovala kontakt i s pěstounskou či poručnickou rodinou, která by se dívenky ujala. Nikolka je milá, ráda se přitulí, je znát, že citově strádá. Chodí do praktické školy, kde je její chování trochu problematické, projevuje se jako hyperaktivní, občas vzdoruje. Doma v ústavu se chová docela dobře, navštěvuje kroužek pohybových her, ráda plave, vychovatelé ji hodnotí jako tvárné a motivované děvčátko, které by potřebovalo zázemí rodiny.
DANIEL je okaté batole, které čile reaguje na dospělého, radostně přijímá společné hříčky. Jeho vývoj je poznamenán předčasným narozením, je pozvolný, mírně nerovnoměrný, nelze vyloučit, že v pozdějších letech bude potřebovat speciální péči a vzdělávání. Rádi bychom našli pěstouny nebo i osvojitele, kteří by neměli velké nároky na jeho výkony, přijímali ho a měli rádi takového, jaký je.
2letý Alešek je hezký, drobný chlapeček s tmavými vlásky, který víc jak rok už žije v ústavu, protože s ním doma nebylo zacházeno s potřebnou citlivostí. Mírně se opožďuje v řeči, jinak se vyvíjí v mezích normy. Přechodně se u něho objevily zdravotní potíže, řešeno chirurgicky, v současné době jeho zdravotní stav nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Po operaci se zklidnil, občas se ještě umí „vztekat“, ale dá se utišit, je spokojený mezi dětmi, zapojuje se do hry. Hodně žvatlá, opakuje jednoduchá slova, napodobuje zvířátka. Rád by měl svoji adoptivní nebo pěstounskou rodinu.
5letá Ornela přišla do ústavní péče zhruba před 3 lety, protože se o ni rodina nemohla postarat, a je velmi pravděpodobné, že tomu tak bude i v budoucnu. Hledáme proto pro ni pěstouny, kteří by holčičce vytvořili citově vřelé zázemí a zajistili spolupráci se specializovaným pracovištěm. Ornelka trpí těžkou nedoslýchavostí, nosí sluchadla, takže je opožděná v řeči, potřebuje péči logopeda. Jinak je to zdravá, tmavá holčička.
Dva světlovlasí polorodí sourozenci, 16letá slečna Maruška a 11letý Patrik jsou srozuměni s pěstounskou péčí, oba vědí, že rodiče o ně pečovat nemohou. Maruška je přizpůsobivá, dobrosrdečná, nenáročná dívka, v ústavu se zapojuje dobře do domácích prací, dokáže si udržet pořádek ve svých věcech. Někdy je pubertálně rozjívená, potřebuje dohled a povzbuzování. Ráda hraje na flétnu a hezky zpívá. Chodí do speciální základní školy, její prospěch je nadprůměrný, dobře se chová. Patrik je popisován jako milý, snaživý, spolupracující chlapec. Rád hraje fotbal, skládá puzzle, věnuje se pracovním a výtvarným činnostem, rád čte. Dokáže se zabavit sám, v kolektivu je zcela nekonfliktní. Navštěvuje základní školu, kde patří k velmi dobrým žákům, ale také musí být povzbuzován. Velmi hezky modeluje a kreslí, zúčastnil se několika výtvarných soutěží.
Přáli bychom Marušce a Patrikovi, aby našli pěstounskou rodinu, nebo aspoň rodinu, která by se jim věnovala formou hostitelské péče.
Tři a půlletý Zdeněček je pohledný, přítulný a milý chlapeček se světle hnědými vlásky, s problematickou zdravotní diagnózou, která může způsobit zkrácení doby jeho života. Přesto může žít normální život, nejlépe v pěstounské rodině, která by byla schopna naučit se potřebné zásady péče o zdravotně postižené dítě a láskyplně se mu věnovat. Zdeněček potřebuje pravidelné kontroly na specializovaných pracovištích a jednou ročně preventivní prohlídku. Jeho vývoj je opožděn, ale v ústavu dělá pokroky.
Dvouletý Filípek od narození pobýval v nemocnicích jako zdravotně postižené dítě z dvojčat; jeho sestřička je zdráva, pečují o ni rodiče. Nyní je umístěn v ústavu, kde se velmi dobře přizpůsobil, je to milý chlapeček, který rád komunikuje, hraje si a směje se. Pohybuje se plazením a musí mít pleny. Filípek může být osvojen, nebo přijat do pěstounské péče, je třeba počítat s tím, že jeho postižení je trvalé.
Teprve 10měsíční Nikolas je z velké rodiny, která nemá potřebné podmínky pro péči o děti, takže tři ze sourozenců vyrůstají v náhradních rodinách. Nikolas může být osvojen, je to povahově klidný chlapeček s vyrovnaným vývojem, netrpí žádnou závažnější chorobou.
Roční Petr v ústavu velmi dobře prospívá, je to klidné a příjemně sociabilní dítě, které dobře a rádo papá. Rád se také chová, hezky povídá, vyžaduje sociální kontakt. Rád by našel adoptivní rodiče, kteří by mu věnovali tolik potřebnou lásku a péči.
Pro bratry Pepíka, 9 roků a Honzu, 8 roků, byl ústav dočasně vhodným řešením, aby se jim dostalo potřebné materiální péče, ale potřebují velkou pozornost a porozumění, které by jim mohla poskytnout pěstounská rodina. Jejich výchova bude náročnější, pěstouni by proto měli mít již děti odrostlé, nebo by měli být bezdětní. Oba kluci jsou velmi citliví, o Honzovi sděluje jeho učitelka ze speciální školy, že si všechno moc bere a potřebuje proto laskavý přístup. Je šikovný a snaživý, škola ho baví, bez problémů se zapojil do kolektivu, hezky píše, rád maluje a hraje fotbal. Má špatnou výslovnost, chodí na logopedii. Pepík navštěvuje rovněž speciální školu, je divoký a hlučný, musí se usměrňovat, ale pokud má dostatek pozornosti, je milý, vděčný a spokojený. Chodí do výtvarného kroužku, rád staví ze stavebnice. Stejně jako jeho bratr chodí na logopedii.
S těmito chlapci udržuje kontakt jejich polorodá sestra a prarodiče, kteří budou pravděpodobně chtít od pěstounů zprávy o dětech, případně je i rádi navštíví.
Pěstounskou rodinu hledají také téměř čtyřletý Patrik a jeho bráška Ládík, kterému budou brzy 2 roky, a spolu s nimi i jejich polorodá pětiletá sestřička Ester.
Ládík je okatý, radostný a bystrý chlapeček světlé pleti a tmavohnědých očí. Do ústavu byl přijat ve 4.měsíci věku, jeho vývoj je plynulý, bez odchylek od normy.
Patrik je popisován jako líbivý hnědovlasý chlapec světlé pleti, v ústavu je od jara 2008 a od té doby zde vyrůstá spolu s Esterkou. Je to šikovný, zručný chlapec, přístupný výchovnému vedení. Rád se přitulí, touží po hlubším kontaktu s dospělým, ale neumí se ho domáhat, takže je více ohrožen citovým strádáním.
O chlapce jeví zájem jejich otec, který je dobře spolupracující, nekonfliktní, takže jeho občasný kontakt s pěstounskou rodinou by neměl činit problémy.
Esterka je hezká tmavá holčička, velmi šikovná, dobře se přizpůsobila ústavnímu prostředí. Je milá a poslušná, výchovně velmi dobře ovlivnitelná. Dodržuje osobní čistotu, ráda se také stará o mladší děti.
Pro malé sestřičky Luisu, 18 měsíců a Lolitu, téměř tříletou, hledáme pěstounskou rodinu, ale holčičky mohou být případně i osvojeny.
Luisa je drobná dívenka, zvídavá, čilá a veselá, s úsměvem reaguje na kladné podněty dospělých i dětí. Je zdravá, její vývoj je bez odchylek. Rovněž Lolita je popisována jako zvídavé, normálně se vyvíjející děvčátko, pohledné a bystré, se zelenohnědýma očima. V kolektivu dětí je někdy konfliktní, s dospělými navazuje kontakt dobře, převážně je pozitivně laděná. Nosí brýle s okluzorem, bez problémů.
Roční Petřík může jít do pěstounské rodiny i do osvojení. Je to moc hezký, dobře prospívající hošík, který má již dva sourozence v náhradní rodinné péči. Rodina, která ho přijme, by však měla počítat s rizikem zdravotního postižení vzhledem k rodinné zátěži.
Brzy tříletá dvojčata Kristián a Gabriel vyrůstají od nejútlejšího věku v ústavu, kde byly řešeny nejrůznější zdravotní problémy. Kristián je statný a pohledný chlapec, bývá divoký a neposlušný, je opožděný v řeči, ale psychomotorický vývoj pokračuje, celkově je v mezích širší normy. Gabrielův vývoj je hodnocen jako dolní pásmo normy, i jeho řeč je opožděná. Dnes jsou kluci bez terapie, vyžadují jen kontroly u odborníků. Hledáme pro ně pěstounskou rodinu, která by jim věnovala chybějící, tolik potřebný zájem.
Tomáš, 6 roků a jeho bratr Lukáš, 4 roky, potřebují pěstounskou rodinu, která by počítala se speciálními potřebami těchto dětí a uměla se s nimi vypořádat. Modroocí světlovlasí chlapci mají dobrou úroveň rozumových schopností, mladší Lukášek je bystrý a vnímavý, s projevy hyperaktivity. Tomáš je hodnocen jako neklidnější z bratrů, má sklon k výbušnému chování. Nosí brýle, vyžaduje pravidelné kontroly u očního lékaře a logopedickou péči, jinak je jeho zdravotní stav dobrý.
Chlapci žijí v ústavu zhruba 3 roky a zaslouží si víc, než nárazový zájem ze strany rodiny.
Bráškové Guiseppe, 1 a půl roku a Guliano, 4 roky vypadají trochu cizokrajně, jsou to šikovní, hezcí tmavoocí kluci, kterým se v rodině nevedlo dobře, takže byli umístěni v ústavu.
Guiseppe je hodnocen jako povahově milý, pasivnější, jemný chlapec s nevyrovnaným psychomotorickým vývojem. Opožďuje se v řeči a vyžaduje rehabilitaci – svalové posilování.
Guliano začíná v ústavu komunikovat, projevuje radost z kontaktu a zájmu, je však neklidný a roztěkaný, s projevy zvýšeného vnitřního napětí. Potřebují lásku a péči pěstounů.
Téměř 6letá Zdenička vyrůstá v ústavní péči, vyvíjí se zhruba s ročním opožděním, zejména v oblasti řeči. Popisována je jako děvčátko lehce nápadného vzhledu. Navštěvuje mateřskou školu, kde se přizpůsobovala pomalu, potřebuje delší čas k reakci na podněty z prostředí.
Doporučováno je umístění do poučené pěstounské rodiny, s účastí otce, který o dítě projevuje aktivní zájem.
Sourozenci Daniel, 8 roků a Andrea, 6 roků pobývají v ústavu již čtyři roky, protože rodina se o ně nemohla dobře postarat. Daniel začal chodit do běžné první třídy, ale musela o něho pečovat asistentka jako o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Bylo vysloveno podezření na poruchu sluchu. Anetka je hodnocena jako děvčátko s dobrou perspektivou normální vzdělanosti, měla mít odklad školní docházky. Pro tyto děti bychom rádi našli pečlivé pěstouny, kteří by jim pomohli využít jejich schopnosti.
11letá Olga je v zařízení zhruba rok na základě dohody s matkou, možnost návratu do rodiny je málo reálná. Olinka udržuje kontakt se svou tetou. Chodí do speciální školy a pravidelně se věnuje zájmovým činnostem, zejména ji hodně těší tanec. Přesto se necítí příliš dobře, citově strádá, vychovatelé upozorňují, že jí utíkají dětské roky, které by mohla strávit v pěstounské rodině. Velmi jí to přejeme!
Polorodí bratři Jakub, 12 roků a Matěj, 9 roků, žijí převážnou část života v ústavním zařízení. Jezdí k babičce, ta si je ale do trvalé péče nemůže vzít. Oba chodí do základní školy, kde je Jakub bez problémů, Matěj mívá konflikty se spolužáky. Jakub se věnuje společenskému tanci, je to již velmi úspěšný, nadějný tanečník, Matěj má běžné klukovské zájmy. I tito chlapci potřebují zázemí pěstounské rodiny, která vede aktivní způsob života a respektovala by vazby chlapců na rodinné příslušníky. Sbližování by mělo probíhat pomalu, souběžně s cílenou přípravou chlapců, aby náhradní rodinu přijali.
Téměř 12letá Katka vyrůstala v nepříliš vyhovujících podmínkách, v ústavu je zhruba rok. Chodí do praktické základní školy a prospívá průměrně, průběžně se však objevují výchovné problémy. Dívenka je velmi přátelská, působí ale nezrale, je lehce ovlivnitelná až zneužitelná. Touží po pozornosti a pochvale. Ráda by šla někam do rodiny, ale s podmínkou, že budou zachovány její kontakty s matkou. Rádi bychom jí pomohli najít pěstouny, kteří by jí poskytli lásku a také vhodný identifikační vzor chování.
11letý Nikolas je hyperaktivní prepubertální chlapec, který je dlouhodobě v ústavní péči, má za sebou také pobyt v pěstounské rodině, který se bohužel nezdařil. Hodně stojí o lásku matky, ale opakovaně je zklamáván. Citově strádá, rád by někam patřil, občas se ptá na možnost nové rodiny. Je to živý chlapec, kamarádský, ale mírně konfliktní, snaží se prosazovat. Podle vychovatelů vyžaduje jasně stanovený denní režim a řád, klidný přístup s povzbuzováním, a také spolupráci s odborníky z oblasti psychologie a pedopsychiatrie.
Pro svůj další zdravý vývoj by velmi potřeboval péči poučených pěstounů.
Sašovi je 8 měsíců a spolu se svými sourozenci vyrůstá v ústavu. Mezi dětmi nejsou navázány sourozenecké vztahy, takže Saša může jít sám do adoptivní či pěstounské rodiny. Je to moc pěkný, okatý, spokojený a milý chlapeček, jeho vývoj odpovídá věku.
Roční chlapeček Rico nepoznal nikdy zázemí domova, vyrůstá v ústavu. Jeho vývoj mírně zaostává za věkem. Má temperamentní povahu, vyžaduje intenzivní péči a stimulaci trpělivých, tolerantních pěstounů či osvojitelů. Vzhledově je to velmi pěkný, tmavý klučina.
Také roční Patrik by mohl jít do adopce, ale vzhledem k vývojovému opoždění je doporučována spíše pěstounská péče. Patrik je drobný tmavý chlapeček, který má v ústavu 2 sourozence, protože rodiče nemají podmínky pro výchovu dětí. Patrik vyžaduje individuální přístup, rehabilitaci a pravidelné sledování vývoje v neurologické a alergologické ambulanci.
V ústavu dobře prospívá, zlepšuje se, ale pro další optimální vývoj by potřeboval péči rodiny.
Milý, jemný, téměř dvouletý chlapeček, který nemá ve spise uvedené křestní jméno, čeká na adoptivní rodiče. Ti by měli počítat s poruchou vidění u dítěte, jehož neurologický vývoj je nerovnoměrný.
Aleškovi byly tři roky a mohl by vyrůstat v pěstounské rodině, když v jeho primární rodině nejsou dlouhodobě vytvořeny podmínky pro jeho výchovu. Je to tělesně zdravý, drobný tmavý klučík, jeho vývoj odpovídá věku.
3letý Michal byl se svými třemi sourozenci umístěn v ústavu, protože rodiče neměli pro děti vytvořeny vhodné podmínky. Míša může jít sám do péče pěstounů, kteří by mu dokázali vytvořit podnětné a citově uspokojivé prostředí, kde by se mohl dobře rozvíjet. Je to hezký, milý, vnímavý chlapec, sociálně citlivý a výchovně dobře usměrnitelný.
Michalovi sourozenci Žaneta, 8r., David, 7r. a Martin, 5 r. by potřebovali jít do pěstounské rodiny společně. Žanetka byla v loňském školním roce vrácena z první třídy zpět do školky, uspokojivé zvládnutí školy bude hodně záležet na dopomoci pěstounů. Je zbrklá a hašteřivá, zkouší, co si může dovolit, ale platí na ni domluva, k dospělým je přístupná, přijde si pro pohlazení. Davidje neklidný a nestálý,bylo u něj podezření na poruchu sluchu, která mohla ovlivnit jeho vývoj. Martínek je také neklidnější, ale rozvíjí se v souladu s věkem. Všichni vyžadují pozornost trpělivých pěstounů.
Ládíkovi je tři a půl roku, zhruba dva roky pobývá v ústavu jako zdravotně handicapované dítě, vyžadující každodenní zvýšenou péči a zodpovědný, svědomitý přístup, který je pro jeho zdravý, nekomplikovaný vývoj nutností. Ládík je popisován jako velmi milý, líbivý světlovlasý chlapec, vhodný z psychologického hlediska do pěstounské péče i proto, že „dokáže citově přilnout, získat si pěstouny“. Je to živé dítě, převážně spokojené, dává přednost hře doprovázené pohybem, rozvíjí se i napodobivá hra, rád „vaří“. Tvoří jednoduché věty, komentuje veškerou činnost. Rádi bychom našli pěstouny, ochotné chlapečka přijmout i s jeho zdravotními problémy.
Čtyřletá Brenda je hodnocena jako milé a šikovné děvčátko s dobrou slovní zásobou, velice vnímavé a bystré. Do ústavu byla umístěna vzhledem k nedostatečné péči matky společně s 12letým bratrem, k němuž má silnou citovou vazbu. Chlapec do rodiny jít nechce, pěstouni, kteří by přijali malou Brendu, by měli dětem umožnit kontakt. Návrat dětí do primární rodiny není reálný.
Téměř 5letý Michal vyrůstá v ústavech zhruba od jednoho roku věku, jsou u něho pozorovány známky citového strádání spojené se zvýšenou „přilnavostí“ k lidem. Je to milý, živý a spontánní kluk, u kterého je možné předpokládat vývojové zlepšení, pokud by se dostal do podnětného a citově vřelého prostředí pěstounské či osvojitelské rodiny. Míšovi vychovatelé jsou přesvědčeni, že „do každé rodiny jistě přinese hodně radosti a spontaneity, které z něj vyzařují“.
Karla je už 16letá slečna, ale velmi si přeje získat své místo v náhradní rodině. Svoji primární rodinu odmítá a náhradní rodiče si vzhledem ke svému opoždění dětsky idealizuje, její přání si však přesto zaslouží pozornosti. V zařízení je chválená, pomáhá v domácnosti a s menšími dětmi, ráda chodí plavat a jezdí na kolečkových bruslích. Prakticky nestoná. Zatím není zcela jisté, zda v budoucnu dokáže žít samostatně. Najde rodinu, která by jí usnadnila start do života?
Téměř dvouletá dvojčátka Marcela a Diana by mohly jít do osvojení, ale doporučována je spíše pěstounská péče; je také možné, aby Dianka byla přijata do náhradní rodiny bez své těžce zdravotně postižené sestřičky. Obě děvčátka byla do ústavu umístěna ve 4 měsících věku pro nevhodné zacházení v primární rodině. I Diančin vývoj je opožděný, stále však pokračuje. Děvčátko je převážně pozitivně laděné, vítá pozornost dospělého, je hodnocena jako velmi milá, vděčná okatá holčička světlejší pleti. Těmto holčičkám, případně jen Diance, bychom velmi přáli péči poučených, nenáročných a laskavých pěstounů.
Tříletá Natálka a dvouletý Tomášek jsou polorodí sourozenci, do ústavu byli umístěni zhruba před 2 lety pro nevyhovující podmínky doma. Natálka je tmavé děvčátko velmi drobné konstituce, na rozdíl od bratra, který je baculatý, světlé pleti a modrých očí. Holčička je převážně spokojená, vyhraje si s panenkou a kočárkem, ráda si prohlíží knížky, zlepšila se v řeči. Její bratříček zas oproti ní se dokáže vztekat i bezdůvodně, pak je dobré přidržet ho v náručí.
Najdou tyto děti náruč pěstounských rodičů?
Dva malí bratři, čtyřletý Maurizio a pětiletý Diego mohou jít společně do pěstounské rodiny, ale mohou být i osvojeni. Péče o ně byla v primární rodině zanedbávána, chlapci vyžadují zvýšenou péči jak po stránce zdravotní, tak i výchovné.
Sourozenci Kačenka, 8 let a Vašík, 10 let jsou v ústavu od roku 2005, jejich maminka si je střídavě bere na víkendové pobyty, podmínky pro jejich návrat domů však vytvořeny nemá. Kateřinka je zcela bezproblémová, šikovná holčička, Vašík byl zklidňován léky, nyní je už jeho stav velmi zlepšen. Jsou to pěkné, světlé, zdravé děti, vyvíjejí se přiměřeně svému věku.
8letý Tomáš a jeho 7letý bratr Martin jsou velmi pěkní, modroocí blonďáčci, oba citově strádající, vývojově lehce opoždění, s poruchou aktivity a pozornosti. Jejich návrat z ústavu do primární rodiny je nereálný, velmi by jim prospěla péče klidných, vyrovnaných pěstounů, kteří by neměli velké nároky na jejich výkony.
Alex, 5 r., Katrin, 4 r. a René, 3r. jsou polorodí sourozenci, kteří byli umístěni v ústavu zhruba před 2 lety, protože doma neměli dobrou péči. Alex je popisován jako zdravý, dobře prospívající, pohledný a milý chlapec, jehož vývoj odpovídá širší normě. Prospěla by mu péče pěstounské rodiny, kam by měl být přijat i se svými sourozenci. Katrin i René jsou rovněž zdravé, pěkné děti, holčička je velmi šikovná, bezproblémová, chlapec je občas vzdorovitý i zlostný, k dospělým musí získat důvěru.
Roční STEVEN má sestřičku v náhradní rodině, ta však chlapce odmítla pro náročnost práce s děvčátkem. Otec dětí je cizinec, neznámého pobytu, matka souhlasí, aby jejího syna přijala pěstounská nebo osvojitelská rodina. Chlapeček od narození vyrůstá v ústavu, v porovnání s vrstevníky je ve vývoji opožděn. Tělesně je zdravý, tmavý, ale bez výrazných známek odlišného etnika.
LAURA oslavila první narozeniny v ústavu, kam byla přímo z porodnice umístěna ke svým sourozencům. Žádné z dětí nemá možnost vrátit se do své rodiny. Laurinka je popisována jako krásná, roztomilá holčička, která se po stránce fyzické i psychické vyvíjí zcela přiměřeně věku, v jejím chování se nevyskytují žádné nápadnosti. Holčička může jít sama do pěstounské rodiny.
KRYŠTOFOVI je jeden a půl roku a narodil se s vrozenou vadou břišní stěny a špatnou funkčností ledvin. Čeká ho řada operativní zákroků, ale jeho stav se rychle zlepšuje. Je to čilý, usměvavý a šikovný chlapeček se světle hnědými vlásky, vyvíjející se přiměřeně věku. Právně je volný, může jít do osvojení i do pěstounské péče. Rodina, která ho přijme, by měla být připravena na možné zdravotní komplikace v pozdějším věku dítěte.
3letého ADRIANA v ústavu občas na chvíli navštíví rodiče, ale chlapec na ně není citově vázán, v rodině nejsou vytvořeny podmínky pro výchovu dítěte. Adrian může být osvojen nebo jít do pěstounské rodiny. Je to zdravý, šikovný, dobře se vyvíjející chlapeček, štíhlý, drobnější postavy, citlivý a spíše zdrženlivý. Dohnal již opoždění v řeči, je zřejmé, že v rodině by prospíval velmi dobře.
6letý DANIEL je tmavý chlapec, který působí bystře, jeho nadání je velmi dobré. Je zdravý, občas se stane, že se v noci pomočí. Zhruba polovinu svého života tráví v ústavu, protože rodiče se o něho nemohli postarat. V podnětném prostředí se chlapec dobře rozvíjí, je učenlivý a zvídavý, dobře si pamatuje informace. Chodí do školky, kde je velmi spokojený, umí však žárlit na ostatní děti, poutá na sebe pozornost předváděním. Dokáže se ale omluvit, lehce navazuje kontakt, po získání důvěry se rád pomazlí. Může být osvojen nebo jít do pěstounské rodiny, a to spíše s menším počtem dětí.
RICHARDOVI je 7 a půl roku a v průběhu svého života pobýval ve více ústavních zařízení. Je to statný chlapec, který rád jí a v ústavu patří mezi živé a lehce unavitelné děti. Trpí závažným genetickým onemocněním, pravidelně užívá léky a musí být sledován odborným lékařem. V tomto školním roce Ríša nastoupil do první třídy základní školy jako rozumově přiměřeně zralý předškolák, v důsledku předchozích negativních životních podmínek se však vyskytují známky nezralosti v jeho sociálním chování. Nerad se podřizuje, dokáže ale být milý a velmi touží po nové rodině. Pěstouni by měli být připraveni na progresi jeho zdravotního stavu.
Pěstouny hledá také 13letý VILÉM. Je to hezký kluk s šedozelenýma očima a brýlemi, chodí do základní školy a je sportovně a výtvarně založen. Má za sebou nelehké období, kdy v biologické rodině došlo ke změnám a otec výchovu syna přestal zvládat. Přesto se o něho zajímá, přeje dítěti péči pěstounů, kteří by byli ve výchově zdatnější a respektovali občasný kontakt otce a syna.
14letý DAVID je v ústavu zhruba 4 roky, rád by byl v rodině, která by o něho jevila opravdový zájem. Navštěvuje 7. třídu základní školy se speciálním výukovým programem, prospívá průměrně, bývá nepozorný. Rád jezdí na kole, na kolečkových bruslích, hraje fotbal a stolní tenis, „chatuje“ s kamarády, ale baví ho i psaní klasických dopisů . Někdy se zlobí na celý svět, je mu líto, že musí být v ústavu, je vděčný za projevenou pozornost a laskavost. Zatím je jeho jedinou jistotou babička, u které je občas na návštěvě nebo na krátkém pobytu o prázdninách. Užívá léky na zklidnění. Optimální pro chlapce by bylo umístění v pěstounské rodině, kde by nebyly jiné děti, a kde by byly stanoveny přesné hranice.
Jsou čtyři a hledají novou rodinu. TOMÁŠ, 6 roků, NIKOLA, 8 roků, VERONIKA, 10 roků a STANISLAV, 12 roků mají rodiče, kteří o děti jeví zájem, ale nemohou se o ně postarat. Sourozenci proto žijí v ústavu, kde nejmladší Tomášek se zlepšil v chování, nejsou s ním žádné problémy, mívá jen neklidný spánek. Jeho vývoj odpovídá věku, potřebuje pouze logopedickou péči.
Starší Nikola se ve vývoji zpožďuje, potřebuje péči odborníků pro poruchy chování a spánku, má vadné držení těla, chodí na rehabilitaci. Je hodně vázána na sestru Veroniku, obtížně si hledá kamarádky. Navštěvuje druhou třídu s alternativním programem, zajímá s o výtvarné a rukodělné činnosti.
Rovněž Veronika má vadné držení těla a chodí na rehabilitaci. Její vývoj je také opožděn, na rozdíl od Nikoly je však sociálně zdatná, komunikativní, společenská. V ústavu se zklidnila, upravilo se usínání.
Standa navštěvuje školu pro děti s poruchami učení. Je to pohybově a jazykově nadaný chlapec bez výraznějšího vývojového opoždění. Je zdvořilý, snadno navazuje kontakt a získává přátele, baví ho fotbal, počítačové hry, hudba, tanec.
Věříme, že z této skupinky sourozenců by pěstouni měli radost.
Další roční chlapeček MICHAEL je hezký blonďáček s hnědýma očima, opožděný ve vývoji. Naznačen je negativní vývojový trend, který by mohl být zmírněn, pokud by se dítě dostalo do poučené rodiny, která by pokračovala v rehabilitaci a stimulačním cvičení. Michaelova matka souhlasí v pěstounskou péči, ale přeje si podílet se na výchově, nechce se synem ztratit kontakt.
Tmavý chlapeček ANDREAS má rok a půl a vyrůstá od novorozeneckého věku v ústavu, rodina o něho nejeví zájem. Může jít do osvojení i pěstounské péče. Hodnocen je jako lehce disharmonicky se rozvíjející dítě, ale v pásmu normy, doporučována je adopce dobře poučeným náhradním rodičům.
Dvouletý PEPÍČEK je v ústavu od 5 měsíců věku, protože rodiče o něho nedokázali dostatečně pečovat. Nyní ho navštěvují, ale nemají vytvořeny vhodné podmínky, aby si chlapečka mohli vzít domů. Tomu však pobyt v ústavu nesvědčí, špatně se přizpůsoboval, zpožďuje se zejména v řeči a sociálních chování. Potřeboval by stabilní prostředí pěstounské rodiny, kde by při dobrém vedení a celkové stimulaci mohl jeho vývoj dobře pokračovat.
Dvouletý NICKO může být osvojený, vzhledem ke zdravotnímu stavu by však byla vhodná spíše pěstounská péče. Rodiče ani příbuzní o něho nejeví opravdový zájem. Chlapeček je opožděný, ale velmi milý, v ústavu se zklidnil, je převážně dobře laděný. Velmi rád je v přítomnosti dospělých, mezi dětmi je nekonfliktní, ale nedokáže se ještě zapojit do jejich her. Je to pohledný klučina s hnědými vlásky, výraznýma hnědýma očima, plnější postavy. Rodina, která by ho přijala, by neměla být příliš početná, aby se mu mohla zvýšeně věnovat.
Podpořte kampaň umístěním bannerů na svých stránkách. Děkujeme!
Banner umístíte zkopírováním kódu.
Aktuality
28.07.2010
Výroční zpráva 2009
Výroční zpráva 2009
27.07.2010
Předprázdninová soutěž o kolo ukončena
Předprázdninová soutěž o kolo ukončena
23.07.2010
Seminář - ÚVOD DO SUPERVIZE RODIN
Seminář - ÚVOD DO SUPERVIZE RODIN
Anketa
12. června proběhl Den pěstounských rodin v Brně. Jak se vám líbíl?
Hlasovalo 1867 lidí
Hlasovalo 1867 lidí
Podporují nás
Realizováno v rámci projektu „Společně pro rodinu“, podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanizmu EHP a Norského finančního mechanizmu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Copyright © Sdružení pěstounských rodin, 2009