❤️ Podpořte Náhradku. Do 6. června můžete hlasovat pro náš podcast v anketě Podcast roku 2024. Děkujeme ❤️

Blog

Jídla máme dost. Ale vhodného ?

04. dubna 2023 Lenka Pospíšilová 8 minut čtení
Jídla máme dost. Ale vhodného ?

Ze všech stran nás ata­ku­jí dopo­ru­če­ní, co bychom jíst měli a co nemě­li, jaké potrav­ní doplň­ky jsou „nezbyt­né“. Dospě­lý se může svo­bod­ně roz­hod­nout a nést si násled­ky. Za při­ja­té děti ovšem také roz­ho­du­je­me my, a navíc ješ­tě napra­vu­je­me vět­ši­nou mizer­né stra­vo­va­cí návy­ky z původ­ních rodin. Mno­hé děti trpí růz­ný­mi aler­gi­e­mi a nesná­šen­li­vost­mi, kte­ré jim ome­zu­jí jídel­ní­ček. No a naneštěs­tí jich spous­ta má na ces­tě ze ško­ly obchod, kde si kou­pí, co se jim zlí­bí a kapes­né dovolí.

Mik­ro­bi­om

Začne­me mož­ná tro­chu od kon­ce, tedy od střev. Mik­ro­bi­o­mem se ozna­ču­je kom­plex všech mik­ro­or­ga­nis­mů, pro­spěš­ných i pato­gen­ních, kte­ré v našich stře­vech „byd­lí“. Jsou-li v rov­no­vá­ze, posi­lu­jí naše zdra­ví, trvá-li nerov­no­vá­ha del­ší dobu, při­chá­ze­jí nemo­ci. Je jich cca půl kilo­gra­mu u dětí až kilo a půl u dospě­lých a ovliv­ňu­jí nejen trá­ve­ní, ale také cho­vá­ní. Tolik struč­né vysvět­le­ní pod­le Čes­ké mik­ro­bi­o­mo­vé spo­leč­nos­ti, kte­rá je sou­čás­tí Čes­ké lékař­ské spo­leč­nos­ti J. E. Purkyně.

Stav mik­ro­bi­o­mu se v prů­bě­hu živo­ta mění, půso­bí na něj nejen slo­že­ní stra­vy, ale také pro­dě­la­né nemo­ci, pro­stře­dí, ve kte­rém se pohy­bu­je­me a dal­ší vli­vy. Nega­tiv­ní úči­nek má kou­ře­ní, alko­hol a nad­měr­ná kon­zu­ma­ce cuk­ru. Ke zlep­še­ní mik­ro­bi­o­mu se obvykle dopo­ru­ču­jí zaky­sa­né potra­vi­ny, a to mléč­né výrob­ky i kva­še­ná zele­ni­na. Čas­to dopo­ru­čo­va­ným potra­vi­no­vým doplň­kem jsou pro­bi­o­ti­ka v kaps­lích, kte­rá se roz­pouš­tí až ve dva­náct­ní­ku a násled­ných čás­tech trá­vi­cí­ho traktu.

Národ­ní ústav dušev­ní­ho zdra­ví se dlou­ho­do­bě věnu­je výzku­mu sou­vis­los­ti mezi mik­ro­bi­o­tou a dušev­ní­mi one­moc­ně­ní­mi, nar­ko­lep­sií hyper­somnií a auto­imu­nit­ní­mi onemocněními.

Umě­lá bar­vi­va a kon­zer­van­ty – pohro­ma pro děti s ADHD, ADD a konec­kon­ců i pro ty bez diagnózy

Sou­vis­lost mezi kon­zu­mo­va­ný­mi potra­vi­na­mi a cho­vá­ním u dětí se sle­du­je už dlou­ho. Umě­lá bar­vi­va, kon­zer­van­ty a pře­mí­ra cuk­ru obvykle zhor­šu­je cho­vá­ní zejmé­na u dětí s ADHD, ADD, autis­tů a dal­ších s neu­ro­fy­zi­o­lo­gic­ký­mi pro­blémy. „S potra­vi­na­mi a ADHD je to poně­kud kom­pli­ko­va­né, pro­to­že před­sta­va, že děti jsou po cuk­ru hyperak­tiv­ní, je vži­tá nato­lik, že rodi­če i oko­lí dítě­te pros­tě při­su­zu­jí jaký­ko­liv pro­blém v cho­vá­ní pří­jmu cuk­ru,“ říká Mgr. Zuza­na Maso­pus­to­vá, Ph.D. z FFS MU, kte­rá se dětem s dia­gnó­zou ADHD věnu­je už léta.

Nicmé­ně výzkumy a stu­die pub­li­ko­va­né na strán­kách Pub­Med se sho­du­jí, že : „Die­ty ke sní­že­ní pří­zna­ků spo­je­ných s ADHD zahr­nu­jí die­ty s ome­ze­ním cuk­ru, bez aditiv/konzervantů, oligoantigenní/eliminační a doplň­ky mast­ných kyse­lin. Dopl­něk omega‑3 je nej­no­věj­ší diet­ní léč­bou s pozi­tiv­ní­mi zprá­va­mi o její účin­nos­ti… zprá­va upo­zor­ňu­je na stra­vu “západ­ní­ho sty­lu” spo­je­nou s ADHD, kte­rá obsa­hu­je hod­ně tuku a rafi­no­va­ných cuk­rů, a na “zdra­vou” stra­vu, kte­rá obsa­hu­je vlákni­nu, folá­ty a omega‑3 mast­né kyseliny.“

Pro­střed­nic­tvím mno­ha výzku­mů došli odbor­ní­ci k závě­ru, že vznik ADHD je mul­ti­fak­to­ri­ál­ní, a také že vel­ký podíl na tom­to pro­blé­mu má stra­va a cho­vá­ní bio­lo­gic­ké mat­ky v těho­ten­ství. „Stra­va těhot­né a kojí­cí ženy a dítě­te může mít vliv na roz­voj a pro­hlu­bo­vá­ní hyper­ki­ne­tic­ké­ho syn­dro­mu. Exis­tu­je mno­ho důka­zů, kte­ré nazna­ču­jí, že sou­vi­sí s nutrič­ní­mi fak­to­ry. Chro­nic­ký nedo­sta­tek někte­rých mine­rá­lů, jako je zinek, žele­zo, hoř­čík a jód, a nedo­sta­teč­ný pří­jem poly­ne­na­sy­ce­ných mast­ných kyse­lin s dlou­hým řetěz­cem ve stra­vě mohou mít význam­ný vliv na roz­voj a pro­hlu­bo­vá­ní pří­zna­ků ADHD u dětí. Zásad­ní roli ve stra­vě těhot­ných a kojí­cích žen a dítě­te hra­jí také poly­ne­na­sy­ce­né omega‑3 mast­né kyse­li­ny, pře­de­vším DHA, kte­ré jsou nezbyt­né pro správ­ný vývoj a funk­ci moz­ku. Jejich chro­nic­ký nedo­sta­tek může při­spí­vat ke zvý­še­ní rizi­ka ADHD u dětí.“ (Klau­dia Koni­kowska, Boze­na Regul­ska-Ilov, Doro­ta Róza­ńska : The influ­en­ce of como­po­nents of diet on the symptoms of ADHD in children)

ADHD se u nás dosti běž­ně „léčí“ medi­ka­cí, kte­rá ovšem při­ná­ší znač­né ved­lej­ší účin­ky. Alter­na­ti­vou by tedy moh­ly být potrav­ní doplň­ky s omega‑3 nena­sy­ce­ný­mi mast­ný­mi kyse­li­na­mi, plus vyřa­ze­ní potra­vin, kte­ré zhor­šu­jí pro­je­vy one­moc­ně­ní. (J. Gor­don Mil­li­chap, Michelle M. Yee : The diet fac­tor in ADHD)

Stra­vo­va­cí zvyk­los­ti autis­tů, asper­ge­rů a jak je ustát ?

Vět­ši­na dětí s PAS má zvlášt­ní a pro blíz­ké oko­lí obtíž­ný vztah k jídlu. Obvykle odmí­ta­jí potra­vi­ny urči­té bar­vy, jinou pre­fe­ru­jí a nechtě­jí se jí vzdát. Mnoh­dy jí sou­čás­ti napří­klad obě­da oddě­le­ně : napřed všech­nu rýži, pak omáč­ku, nako­nec maso. Běda, kdy­by se tyto tři věci na talí­ři smí­cha­ly ! Čas­to se také obje­vu­je into­le­ran­ce lep­ku a case­i­nu, tedy běž­né­ho peči­va a mlé­ka. Zúže­né spek­trum pro „autí­ka“ při­ja­tel­ných potra­vin může mít za násle­dek nedo­sta­tek živin, mine­rá­lů a vita­mí­nů. Je to sice úmor­ný a nekon­čí­cí boj, ale dopo­ru­ču­je se vytr­vat a stá­le se sna­žit o roz­ší­ře­ní jídelníčku.

„Náš syn jí spous­tu věcí oddě­le­ně, napřed všech­no maso, pak bram­bo­ry nebo obrá­ce­ně, ale nikdy ne dohro­ma­dy,“ říká Mar­ce­la, mamin­ka dva­nác­ti­le­té­ho Pet­ra s asper­ge­ro­vým syn­dro­mem. „K pár­ku nebo sýru roz­hod­ně nejí peči­vo, vaře­nou zele­ni­nu také nechce. Je kon­zer­va­tiv­ní a oprav­du ho musím hod­ně pře­svěd­čo­vat, než ochut­ná něco nové­ho. Někdy je dopře­du roz­hod­nu­tý, že mu nová potra­vi­na pros­tě chut­nat nebu­de. A také by nikdy nesně­dl coko­liv s obráz­kem zví­řát­ka, tře­ba dort s obráz­kem nebo ve tva­ru zví­ře­te, zdo­be­né per­níč­ky nebo vaječ­nou ome­le­tu jako smaj­lík. Pros­tě z lítos­ti, že je to hez­ké, a to se pře­ce nejí,“ vysvět­lu­je Marcela.

Sta­bi­li­zá­to­ry a rafi­no­va­ný cukr jsou samo­zřej­mě i pro tyto děti vel­mi nevhod­né. Slad­kou chuť je mož­né zařa­dit pro­střed­nic­tvím ovo­ce nebo siru­pů. Z obi­lo­vin se obvykle dopo­ru­ču­jí rýže, jáh­ly, pohan­ka, kuku­ři­ce, ama­rant, qui­noa, per­lič­ko­vý ječ­men, čirok.

„Opi­o­id­ní pep­ti­dy má syn 2,5 vyš­ší, tak­že dodr­žu­je bezlep­ko­vou die­tu. Když si dá coko­liv s lep­kem, je pak výraz­ně pro­tiv­něj­ší,“ postesk­la si ješ­tě mamin­ka Marcela.

Pro­spí­vá dětem vege­ta­ri­án­ství nebo veganství ?

Vege­ta­ri­án­ství a vegan­ství je v pod­sta­tě život­ní styl a dá se oče­ká­vat, že rodi­če, kte­ří ho vyzná­va­jí, k němu pove­dou i své děti. Pohle­dy odbor­ní­ků se růz­ní, někte­ří jsou pro, jiní hro­zí váž­nou újmou na zdra­ví dítě­te. U dětí do tří let se ale vegan­ství obec­ně nedo­po­ru­ču­je. Pro­blém vidí odbor­ní­ci zejmé­na v nedo­sta­teč­ném pří­su­nu vita­mí­nu B12, D3, žele­za, zin­ku, jódu a váp­ní­ku. Pro­pa­gá­to­ři vege­ta­ri­án­ství a vegan­ství nahra­zu­jí živo­čiš­né bíl­ko­vi­ny luš­tě­ni­na­mi, tofu nebo obo­ha­ce­ným sójo­vým mlé­kem. Sója ale není vhod­ná pro děti do roku a půl. K dal­ším poten­ci­ál­ním pro­blé­mům pat­ří nedo­sta­tek žele­za, což způ­so­bu­je ané­mii a špat­nou krve­tvor­bu. Cel­ko­vě niž­ší ener­ge­tic­ký pří­jem může také zna­me­nat, že strikt­ně vegan­sky krme­né děti budou men­ší, hube­něj­ší a také čas­to ospalé.

Deto­xi­ka­ce, půsty apod.

Roz­díl mezi půs­tem a hla­dov­kou je zřej­mý. Vyřa­ze­ní urči­tých potra­vin na něja­ké krat­ší obdo­bí, může být dospě­lé­mu orga­nis­mu pro­spěš­né, ovšem pokud chy­bě­jí­cí vita­mí­ny a mine­rá­ly doká­že­me nahra­dit jiným pro­duk­tem. Zdra­vý orga­nis­mus se vydr­ží něja­ký čas obe­jít tře­ba bez živo­čiš­ných bíl­ko­vin, aniž by ho to význam­ně ohrozilo.

U dětí je ale tako­vý expe­ri­ment napros­to nevhod­ný. „Dětem půst ani žád­né podob­né zále­ži­tos­ti nedo­po­ru­ču­ji,“ říká doc. MUDr. Dag­mar Pro­cház­ko­vá, Ph.D. pri­mář­ka z Ústa­vu lékař­ské gene­ti­ky a geno­mi­ky LF MU a FN Brno. Deto­xi­kač­ní die­ty se od sebe vel­mi liší. Tako­vé, kte­ré začí­na­jí hla­dov­kou a pak se na vyprázd­ně­ný trá­vi­cí trakt pijí čaje nebo sla­ná voda, oprav­du nejsou nic pro děti. Jed­nak nor­mál­ní dítě nevy­dr­ží hla­do­vět, ani nebu­de chtít pít sla­nou vodu a prav­dě­po­dob­ně mu nebu­dou chut­nat bylin­né čaje, kte­ré se při tako­vých pro­cedu­rách dopo­ru­ču­jí. A dob­ře tak. Jeho orga­nis­mus ví, co dělá a proč mu tyto dospě­lác­ké expe­ri­men­ty nevyhovují.

Mír­něj­ší deto­xy, kdy se zvy­šu­je pří­jem teku­tin, ome­zu­jí se slad­kos­ti, sůl, vyřa­dí sma­že­ná jíd­la, prů­mys­lo­vě zpra­co­va­né potra­vi­ny, a mís­to toho se jí více syro­vé zele­ni­ny nebo ovo­ce, luš­tě­nin, vše­li­ja­kých semí­nek a klíč­ků, jsou vlast­ně návra­tem ke zdra­vým stra­vo­va­cím návy­kům. Čas­to se dopo­ru­ču­jí ovoc­né šťá­vy, ale je tře­ba při­po­me­nout, že se tím nemys­lí kupo­va­né džu­sy, kte­ré jsou obvykle dosla­zo­va­né a čas­to také při­bar­vo­va­né umě­lý­mi bar­vi­vy. Snad všech­ny děti mají rády ovoc­né kap­sič­ky a vše­li­ja­ké přesní­dáv­ky. Když jim je mamin­ka vyro­bí doma z čer­stvé­ho ovo­ce, budou jis­tě lep­ší než kupo­va­né. Tak­že ke slo­vu by se tady moh­ly dostat dnes tak mód­ní smoothie.

Samo­zřej­mě je tře­ba hlí­dat dosta­teč­né výži­vo­vé hod­no­ty i pří­sun mine­rá­lů, ami­no­ky­se­lin, anti­o­xi­dan­tů a vita­mí­nů. Opa­tr­nost je zapo­tře­bí při podá­vá­ní růz­ných rost­lin­ných výtaž­ků a potra­vi­no­vých doplň­ků, kte­ré mohou na dět­ský orga­nis­mus půso­bit jinak než na dospě­lý. Pora­da s dět­ským léka­řem je tady na místě.

Pití během jíd­la ano či ne ?

Exis­tu­jí názo­ry, že pití během jíd­la je škod­li­vé pro trá­ve­ní a také názo­ry opač­né, že teku­ti­ny pomá­ha­jí roz­měl­nit hut­něj­ší potra­vi­ny, kte­ré se pak lépe posou­va­jí v trá­vi­cím trak­tu. Pití během jíd­la v kaž­dém pří­pa­dě vytvá­ří pře­stáv­ky během kon­zu­ma­ce, což vede k lep­ší kon­t­ro­le hla­du nebo sytos­ti a může se tak zabrá­nit pře­jí­dá­ní. Vět­ší množ­ství teku­tin také zrych­lu­je meta­bo­lis­mus, pod­le někte­rých výzku­mů při­bliž­ně o 24 kcal na kaž­dé­ho půl lit­ru vypi­té vody. Důle­ži­té ale je pít vodu, ne sla­ze­né nápo­je, kte­ré nao­pak kalo­ric­ký pří­sun zvy­šu­jí. Také pří­liš stu­de­né teku­ti­ny, pří­pad­ně per­li­vé vody mohou vyvo­lá­vat trá­vi­cí potí­že. Pro­ble­ma­tic­ké může být pití při jíd­le pro oso­by s reflu­xem, pro­to­že se při­ja­tou teku­ti­nou zvět­šu­je objem žalud­ku, což může vést k vra­ce­ní trá­ve­né­ho jíd­la smí­cha­né­ho už se žalu­deč­ní­mi šťá­va­mi do jícnu.

Spo­leč­né stolování

Sejít se spo­leč­ně u sto­lu je ritu­ál, kte­rý mno­hé rodi­ny opouš­tě­jí. Kaž­dý se nají, když při­jde domů, děti, a někdy i dospě­lí, si odne­sou jíd­lo k počí­ta­či. Spo­leč­ně strá­ve­ný čas se tak zase zkrá­til. Když se ale rodi­na sejde tře­ba u veče­ře, o víken­du u obě­da, je to záro­veň spo­le­čen­ská zále­ži­tost. Hez­ky pro­stře­ný stůl, krás­ně ser­ví­ro­va­né jíd­lo – s tím mohou děti pomo­ci. U sto­lu pak máme čas si poví­dat : pro­be­rou se růz­né zážit­ky, domlu­ví­me se, co by kdo rád dělal a co tedy rodi­na pod­nik­ne. Zna­me­ná to ovšem, že sto­lu­je­me bez tele­fo­nů a table­tů. To bude pro tee­nage­ry asi nej­vět­ší pře­káž­ka, ale tře­ba ji vyvá­ží pře­kva­pi­vé zjiš­tě­ní, že i s rodi­či a sou­ro­zen­ci se dá mluvit. 😊

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
redaktorka blogu