Chci být pěstounem

Co znamená “náhradní rodinná péče”?

Ve spo­leč­nos­ti budou vždy exis­to­vat děti, kte­ré nemo­hou vyrůs­tat v péči svých rodi­čů a to z růz­ných důvo­dů. Nemu­sí se vždy jed­nat o selhá­ní rodi­čov­ské péče, ale tře­ba o úmr­tí rodi­čů nebo jejich závaž­nou nemoc.
 
V tuto chví­li nabí­zí náš stát něko­lik dru­hů řeše­ní, jak pomo­ci ohro­že­ným dětem :

  1. Náhrad­ní výchov­ná péče — ústav­ní péče v dět­ských cen­t­rech a v dět­ských domovech.

II. Náhrad­ní rodin­ná péče (NRP): 

Zvlášt­ní for­mou pomo­ci ohro­že­ným dětem, pře­de­vším star­ší­ho věku a z vel­kých sou­ro­ze­nec­kých sku­pin, kte­ří jsou umís­tě­ny do ústav­ní­ho zaří­ze­ní, je péče hostitelská. 

Dlou­ho­le­tou zku­še­nos­tí, pod­po­ře­nou výzkumy, je pro­ká­zá­no, že náhrad­ní rodin­ná péče doká­že lépe napl­nit potře­by dítě­te než péče ústavní.

Bylo by neod­pus­ti­tel­né, aby dítě vyrůs­ta­lo v ústav­ním pro­stře­dí, když se o něho může sta­rat pěs­toun­ská „teta“, kte­rá mu poskyt­ne tep­lou náruč, lás­ku a bez­pe­čí. Jeho zdra­vý vývoj bude tak co nej­při­ro­ze­něj­ší. Je potě­ši­tel­né, že ohro­že­né děti jsou stá­le čas­tě­ji umis­ťo­vá­ny do náhrad­ní rodin­né péče a ústav­ní péče postup­ně ustu­pu­je. Vždy se sle­du­je nej­lep­ší zájem dítě­te. Situ­a­ce dětí jsou růz­né, někte­ré děti se mohou vrá­tit do své bio­lo­gic­ké rodi­ny, jiné děti se pro závaž­né důvo­dy nemo­hou vrá­tit ke svým rodi­čům. Pro­to exis­tu­jí i růz­né for­my náhrad­ní rodin­né péče. 
 
 

Jaký je základní rozdíl mezi osvojením (adopcí) a pěstounskou péčí ?

Nej­vhod­něj­ší ces­tou pro zdra­vé, práv­ně vol­né dítě je osvo­je­ní (adop­ce). Bio­lo­gič­tí rodi­če se dítě­te zřek­nou. Mezi novým rodi­čem a při­ja­tým dítě­tem vzni­ká po práv­ní strán­ce stej­ný vztah jako u vlast­ní­ho dítě­te (zastu­po­vá­ní rodi­čů, dědic­ká prá­va, v rod­ném lis­tu jsou zapsá­ni jako rodi­če). Sou­čas­ně zani­ka­jí všech­na vzá­jem­ná prá­va a povin­nos­ti mezi dítě­tem a jeho původ­ní rodi­nou. Dětí k osvo­je­ní je však veli­ce málo.
 
Do pěs­toun­ské péče jsou při­jí­má­ny děti, kte­ré práv­ně vol­né nejsou. To zna­me­ná, že bio­lo­gic­kým rodi­čům zůstá­vá rodi­čov­ská zod­po­věd­nost, s výjim­kou práv a povin­nos­tí, kte­ré jsou záko­nem sta­no­ve­né pěs­tou­nům (vyži­vo­va­cí povin­nost, prá­vo roz­ho­do­vat o pod­stat­ných zále­ži­tos­tech, prá­vo se s dítě­tem pra­vi­del­ně osob­ně stý­kat a dostá­vat o něm infor­ma­ce). Tato prá­va však mohou být sou­dem upravena.
 
Do pěs­toun­ské péče při­chá­ze­jí děti, jejichž výcho­va vyža­du­je zvý­še­nou péči a pozor­nost. Pro­to je i stá­tem finanč­ně pod­po­ro­vá­na. Z odmě­ny pěs­tou­na se jako u zaměst­ná­ní odvá­dí soci­ál­ní a zdra­vot­ní pojist­né, kte­ré je pak zákla­dem pro výpo­čet důcho­du či nemo­cen­ských dávek.
 
 

Jaké má pěstoun práva a povinnosti ?

Práva

Povinnosti

Jak se liší „klasická“ pěstounská péče a pěstounská péče na přechodnou dobu ?

Kla­sic­ká — dlou­ho­do­bá pěs­toun­ská péče ve vět­ši­ně pří­pa­dů trvá až do dosa­že­ní zle­ti­los­ti dítě­te v pěs­toun­ské péči. Do pěs­toun­ské péče na pře­chod­nou dobu jsou děti svě­řo­vá­ny pou­ze na dobu, než se jejich situ­a­ce trva­le vyře­ší, a to buď vrá­ce­ním do původ­ní bio­lo­gic­ké rodi­ny, svě­ře­ním do dlou­ho­do­bé pěs­toun­ské péče nebo osvo­je­ním. Situ­a­ce dítě­te musí být vyře­še­na během jed­no­ho roku.