Na prázdniny se snad všechny děti těší. Zbavit se školních povinností a nemuset dva měsíce sáhnout na učení, je pochopitelně pro žáky vrcholné blaho. Část učitelů a rodičů zastává názor, že děti si mají od školy odpočinout, část si myslí, že trochu by se učit měly. Jak je to ve vaší rodině ?
O prázdninách by si děti měly předně odpočinout. Ty se špatným startem do života mívají často neurologické problémy a snáze se unaví. Mnohé proto dokončují školní rok opravdu z posledních sil. Mají-li celkem rozumný prospěch, není učení o prázdninách na místě.
„Prázdniny jsou na to, aby si děti odpočinuly,“ říká dětská psycholožka Mgr. Monika Křivánková.
„Rozhodně odpočívat a neučit se,“ shoduje se Pavlína maminka přijatého Pepy a zároveň učitelka na velké vesnické škole s dětskou psycholožkou Monikou Křivánkovou.
Další pěstounská maminka a zároveň učitelka Montessori základní školy Štěpánka Maryšková také zastává názor, že o prázdninách by děti měly především odpočívat. Moje dcera si vždycky nejdříve odpočinula a v druhé polovině prázdnin se dožadovala psaní a montessori pomůcek. Počítání jí lákalo vždy méně, proto jsem o prázdninách nechala volbu stoprocentně na ní.
Léto přináší i změnu režimu : většina dětí chce být večer déle vzhůru a ráno později vstávat. Zkuste vydržet a dopřát jim to. Také chtějí víc času na své zábavy, ne mít naplánovaný celý den. A koneckonců nicnedělání je také odpočinek, i když nás, rodiče, při pohledu na takové poflakující se dítě možná „čerti berou“. Ačkoliv dovolené a tábory, včetně těch příměstských, poskytnou dětem zábavu, kamarády a třeba se i naučí něčemu novému, být doma v klidu a nic nemuset, je pro psychický i fyzický odpočinek skvělé.
Soustředit se na hru také trénuje pozornost
Pro děti se vzdělávacími potížemi je dvouměsíční pauza moc dlouhá. Neustávat s trénováním pozornosti například u dětí s ADHD a ADD doporučuje většina psychologů. Učitelka Pavlína vzpomíná na jejich Pepu s ADHD : „Když jsme nechali celé prázdniny na odpočinek a nesnažili se ho alespoň občas přimět, aby se na něco soustředil, vydržel u toho, a ta doba soustředění se pokud možno prodlužovala, bylo to pak v září hrozně obtížné. To samé se mi potvrdilo i u dalších dětí s touto diagnózou, které jsem učila. Je třeba jim pravidelně vymýšlet krátké zábavy, které je přinutí udržet pozornost.“
Psycholožka Monika Křivánková doporučuje hry : Když děti trénují koncentraci při deskových hrách, ani nepocítí, že se vlastně něco učí. Bezvadný je třeba Dobble.“ Běžně je v hračkářství dostupných několik variant pro menší i větší děti a nám dospělým také jen prospěje, když se donutíme na pár minut zapnout všechny síly, aby nás děti tak lehce neporazily. 😊
„Na výletě můžeme hrát hru Kdo nejdřív uvidí… třeba červené auto, černého ptáka…,“ doporučuje Monika Křivánková a pokračuje : „Nebo můžeme zkusit třeba Kimovku (Určitý počet věcí se položí na stůl, např. minutu se na ně díváme, pak se zakryjí a je třeba napsat, co tam leželo. Varianta za pochodu : Co se na mě změnilo ? Něco si obléknu, svléknu, vezmu si brýle apod.)
Něco napíšu, spočítám…, ani nevím že se učím
Naše paní učitelka dávala dětem k vysvědčení malý sešitek : Prázdninový deník. Na prvním stupni, zvláště pro nižší ročníky, ideální pomůcka, jak přimět prvňáky, druháky přes prázdniny trochu psát. Může tam být spousta obrázků, nálepek, ale pravidelně věta nebo alespoň pár slov popisujících třeba fotografii.
„Když dysgrafici z nižších tříd celé dva měsíce nenapíšou ani písmenko, v září už si na ty tahy ani nevzpomenou,“ říká Monika Křivánková, která se léta věnuje dětem s handicapem. „Pravidelně by nějakou větu měly napsat, ani nemusí být moc dlouhá,“ dodává ještě.
O prázdninách by se také mohlo najít víc času na čtení. Když dítě zrovna není velký čtenář, hodí se třeba komiksy. V moři obrázků trocha textu nevypadá tak hrozivě. Nebo můžeme zkusit s odpůrci čtení číst na střídačku : jednu větu rodič, jednu dítě. Velký úkol pro rodiče je ovšem vybrat knížku, která dítě zaujme. Držím vám palce a přeji hodnou paní v knihovně.
Česká gramatika se dá udržovat třeba při běžné konverzaci dotazem, jak by se to správně napsalo. (Snad na vás děti nepřestanou mluvit. 😊)
„S dyskalkulií je to horší,“ přiznává Monika Křivánková. „Většina dětí se k psaní a čtení ještě dá přimět, ale počítání je oříšek. Zkusit se dají úkoly ze života : jedna zmrzlina v sámošce stojí x, kolik budou stát dvě ? Nebo na parkovišti je x aut, čtyři odjedou… Také Člověče nezlob se nebo nějaká jiná hra, kde se počítá, může dost pomoci. U vyšších ročníků bych doporučovala alespoň upevňovat to, co dítě zvládá samo a zbytek nechat na školu, protože ho přece nechceme úplně odradit.“
Některé děti bojují s angličtinou případně dalším cizím jazykem. Na dovolené v zahraničí nebo při setkání s nějakým cizincem u nás se ale mohou přesvědčit, že jinak se nedomluví. Můžeme je podpořit, stát za nimi a případně napovídat. Když překonají jazykový ostych, třeba se dokáží alespoň představit, říct, odkud jsou, a pro začátek je vyhráno. Výborné jsou populární písničky v angličtině a karaoke texty v angličtině s českým překladem. Je přece dobré vědět, o čem se zpívá.
Spousta dětí i dospělých používá Duolingo. Zatím existuje jen česko anglická verze, ostatní jazyky jsou k dispozici jen přes angličtinu. „Programy tohoto typu považuji za skvělý doplněk výuky, kdy se děti samostatně doučují, a hlavně si prověřují své znalosti,“ říká pěstounka a učitelka Maryšková. „Nemohou ovšem sloužit jako náhrada za ucelenou výuku lektora nebo učitele.“
Příměstské tábory s nějakým zábavným tématem a navíc třeba s angličtinou, jsou dobrou formou, jak celkem nenásilně udržovat ve školním roce nabyté vědomosti.
Co když dítě čeká reparát ?
Taková pohroma většinou dopadá až na vyšší třídy druhého stupně a středoškoláky.
„S dítětem v tomto věku by už měla být nějaká domluva. Třeba že se bude každý den intenzivně hodinu učit nebo že si na začátku prázdnin týden odpočine a pak najede na dohodnutý režim,“ říká psycholožka Křivánková. „Není dobré nechat v tom dítě samotné. Je třeba dohlédnout, co se učí, jak a jestli se opravdu zlepšuje.“
Zvlášť u předmětů jako matematika, fyzika, chemie, kdy je třeba látku pochopit, a ne se ji učit nazpaměť, může také nastat situace, že je nutné domluvit doučování. Pak je jasno, kdy je volno a kdy se dítě učí.
Tak tedy :
Pokud se naše dítě se školou vyrovnává celkem v pohodě, nechejme mu volné prázdniny. Ledacos se dá potrénovat hravou formou. Dovednosti, které jim moc nejdou, opakujme nenápadně a každý den jen chviličku. První týden v září se stejně moc neučí, děti se pozvolna seznamují s novými učiteli, učebnicemi, a to je ten správný čas na návrat ke školním povinnostem.
Přeji vám i vašim dětem hezký zbytek prázdnin
