Blog

Dívka pod hladinou. Příběhy dospívajících v krizi

06. dubna 2022 Lenka Pospíšilová 3 minuty čtení
Dívka pod hladinou. Příběhy dospívajících v krizi

Jana Růžič­ko­vá

Dív­ka pod hladinou 

Pří­běhy dospí­va­jí­cích v krizi

Por­tál 2021, 1. vydá­ní, 181 stran

Prv­ní kni­ha z pera psy­cho­te­ra­pe­u­t­ky Jany Růžič­ko­vé je zalo­že­ná na popi­su kli­en­tů, vylí­če­ní prů­bě­hu tera­pie a teo­re­tic­kém výkla­du o pří­či­nách a mož­ném vývo­ji dušev­ní­ho sta­vu kli­en­ta. Jed­not­li­vé „pří­běhy“ čer­pá autor­ka z vlast­ních zku­še­nos­tí kli­nic­ké psy­cho­lož­ky. Pát­rá po pří­či­ně obtí­ží, jejich pro­je­vech, kate­go­ri­zu­je, někdy popi­su­je pro­ce­sy kli­nic­ko-psy­cho­lo­gic­ké­ho vyšet­ře­ní, sta­no­vu­je dia­gnó­zu. Odvo­lá­vá se na roge­ri­án­ské (Carl R. Rogers) meto­dy tera­pie, jejichž význam­ným rysem je tzv. kon­gru­en­ce, tedy bez­pod­mí­neč­né pozi­tiv­ní při­je­tí a empa­tic­ké poro­zu­mě­ní, nicmé­ně situ­a­ce kli­en­tů je popi­so­vá­na věc­ně a bez emocí.

Někte­ré pří­běhy a výklad teo­rie, např o sestrách, z nichž star­ší byl v prů­bě­hu tera­pie dia­gnos­ti­ko­ván Asper­ge­rův syn­drom a její cho­vá­ní, a zvláš­tě pak pří­stup rodi­ny, pak zapří­či­ni­ly pro­blémy mlad­ší sest­ry, mohou při­nést vel­mi uži­teč­né infor­ma­ce o tom, jak se mohou cítit ostat­ní, zdra­vé děti v rodi­ně. Ve dvou tera­pi­ích byla hlav­ním pro­blé­mem kri­ze iden­ti­ty a vyrov­ná­ní se s tím­to sta­vem jak u kli­en­tů, tak u jejich rodi­čů. Znač­ná část pří­pa­dů se věnu­je dětem roz­vá­dě­jí­cích se nebo roz­ve­de­ných rodi­čů. Mož­ná by se situ­a­ce dítě­te v kon­flik­tu zájmů mezi dvě­ma nespo­lu­pra­cu­jí­cí­mi stra­na­mi dala apli­ko­vat na pro­blém loa­ja­li­ty dítě­te v pěs­toun­ské rodi­ně s (ne)pravidelnými návště­va­mi v rodi­ně bio­lo­gic­ké a nejed­not­ným život­ním názo­rem obou stran, pří­pad­ně na vel­kou zátěž odpo­věd­nos­ti u dětí v dis­funkč­ní bio­lo­gic­ké rodi­ně. Něko­li­ka pří­běhy se pro­lí­na­jí poku­sy o sebe­vraž­du, kte­ré mají pokaž­dé jiný pod­text. Okra­jo­vě se autor­ka zmi­ňu­je také o meto­dě Pes­so – Boy­den, kte­rá je zvláš­tě v pěs­toun­ských kru­zích zná­má pro svůj kon­cept dosy­co­vá­ní emoč­ních potřeb dětí a zvlá­dá­ní trau­ma­tu. Spek­trum popi­so­va­ných psy­chic­kých potí­ží v dospí­vá­ní zahr­nu­je také pro­blém men­tál­ní ano­rexie, vli­vy, kte­ré ji mohou vyvo­lat a její vývoj. Kro­mě asi nej­ty­pič­těj­ší pohnut­ky : chci být štíh­lá, tedy krás­ná, zmi­ňu­je záro­veň důvo­dy skry­té, např. potře­bu ale­spoň v něčem o sobě roz­ho­do­vat, nebo přes­ný opak : strach z dospě­los­ti, což může být důvo­dem pro dět­ský vzhled. Pro­stor dosta­ly také psy­chic­ké sta­vy dívek, z nichž jed­né bylo dia­gnos­ti­ko­vá­no pro­gre­siv­ní neu­ro­de­ge­ne­ra­tiv­ní one­moc­ně­ní a dru­hé dia­be­tes mel­li­tus prv­ní­ho stup­ně. Zmí­něn je i sou­boj mla­dí­ka s násled­ky amné­zie a mož­nos­ti jejích příčin.

Vysvět­le­ní, co může pro­ží­vat nejen dospí­va­jí­cí člo­věk během tera­pe­u­tic­kých seze­ní, odha­lu­je důvo­dy, proč se může tera­pii brá­nit. Je pak na zvá­že­ní, jest­li je vůbec psy­cho­te­ra­pie dob­ré řeše­ní jeho potí­ží a když už, tak vel­mi opa­tr­ně volit tera­pe­u­ta a tera­pe­u­tic­kou meto­du. Obec­ná potíž je, že dět­ských psy­cho­lo­gů a psy­chi­atrů je vel­ký nedo­sta­tek, a zvláš­tě v pří­pa­dě akut­ní potře­by není vět­ši­nou mož­nost volby.

V závě­ru kni­hy je dopo­ru­če­ní na něko­lik orga­ni­za­cí, kte­ré posky­tu­jí psy­cho­lo­gic­ké pora­den­ství, psy­cho­te­ra­pii, den­ní sta­ci­o­ná­ře, asis­to­va­ný kon­takt, také na lin­ku bez­pe­čí a kri­zo­vé cen­t­rum v Bohni­cích. Ten­to seznam lze chá­pat vel­mi sub­jek­tiv­ně, pro­to­že stej­ných nebo podob­ných pod­půr­ných slu­žeb je v naší repub­li­ce násob­ně více. Svo­je uva­žo­vá­ní o pro­blé­mech kli­en­tů popi­su­je autor­ka neut­rál­ně a pře­hled­ně. Teo­re­tic­ké výkla­dy z oblas­ti psy­cho­lo­gie jsou poda­né širo­ké veřej­nos­ti sro­zu­mi­tel­nou for­mou, kte­rá tro­chu při­po­mí­ná učeb­ni­ci psy­cho­lo­gie pro střed­ní ško­ly. Kdo z lai­ků si chce roz­ší­řit obzo­ry o uva­žo­vá­ní dospí­va­jí­cích, bude v této kni­ze jako doma. Dá se tedy číst jako učeb­ni­ce pro­blé­mů dospí­va­jí­cích, vysvět­le­ní, jak vzni­ka­jí a tro­chu také návod jak na ně.

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
redaktorka blogu