Omluvy, které zařveš, se nepočítají

Pět let poté, co se David ože­nil s Kris­ten, lás­kou své­ho živo­ta, zjis­ti­li, že má Asper­ge­rův syn­drom. Dia­gnó­za objas­ni­la, proč se David někdy cho­vá div­ně, ale roz­hod­ně Kris­tin život s ním neusnadnila.
Roz­hod­nut ke změ­ně, sna­žil se David s neu­tu­cha­jí­cím zápa­lem pocho­pit Asper­ge­rův syn­drom a stát se lep­ším man­že­lem. Jeho meto­da pro vylep­še­ní vzta­hu obná­ší podrob­né poznám­ky, sebe­hod­no­ce­ní, a pře­de­vším deník dob­rých způ­sobů, kte­rý je kolek­cí sto­vek pro­hlá­še­ní jako „Nepře­la­ďuj rádio, když sly­šíš, že si s ním zpí­vá“ a „Omlu­vy, kte­ré zařveš, se nepočítají“.
David se tak za dva roky změ­nil z nároč­né­ho man­že­la na tako­vé­ho, kte­rý obsto­jí i nej­vyš­ším náro­kům. Stal se man­že­lem, jakým chtěl vždyc­ky být.

David Finch vyros­tl na far­mě v sever­ním Illi­no­is a stu­do­val na Uni­ver­si­ty of Mia­mi hudeb­ní tech­no­lo­gie. V roce 2008 mu byl dia­gnos­ti­ko­ván Asper­ge­rův syndrom