Blog

Módní hit — kratom

14. dubna 2023 Lenka Pospíšilová 8 minut čtení
Módní hit — kratom

Zánov­ním pro­duk­tem na trhu s lát­ka­mi ovliv­ňu­jí­cí­mi psy­chi­ku, tedy s dro­ga­mi, je kra­tom. Naneštěs­tí poměr­ně lehce dostup­ný i dětem. Stej­ně tak není pro děti a dospí­va­jí­cí pro­blém opat­řit si niko­ti­no­vé sáč­ky nebo kono­pí s niž­ším, ale někdy i vyso­kým obsa­hem THC. Vlá­da chys­tá úpra­vy záko­nů o návy­ko­vých lát­kách. Co se tedy změ­ní v dostup­nos­ti pro nezle­ti­lé ? A je kra­tom oprav­du tak straš­li­vý nebo může být i hůř ?

Stro­my mit­ran­gy­na spe­ci­o­sa ros­tou­cí v hor­kém a vlh­kém pod­ne­bí jiho­vý­chod­ní Asie dáva­jí lis­ty, kte­ré dob­ře usu­še­né a podr­ce­né jsou oním kra­to­mem, kte­rý v posled­ní době roz­ší­řil spek­trum dostup­ných drog. Do Evro­py se začal dostá­vat při­bliž­ně před dese­ti lety prá­vě ve for­mě práš­ku růz­ných barev : čer­ve­né, bílé, zele­né. Také exis­tu­je zla­tý, kte­rý před­sta­vu­je něco jako spo­je­ní bílé­ho a zele­né­ho. Kaž­dý při­ná­ší tro­chu jiné účin­ky. Extrak­ty z těch­to drce­ných lis­tů mají vyš­ší podíl účin­ných látek, tedy vět­ší vliv na lid­ský orga­nis­mus. Dvě hlav­ní účin­né lát­ky jsou : mit­ragy­nin a 7‑hydroxymitragynin. Ovliv­ňu­jí řadu neu­ro­che­mic­kých recep­to­ro­vých sys­té­mů v moz­ku podob­ně jako tře­ba alkohol.

V malých množ­stvích, 1 až 4 gra­my, má kra­tom sti­mu­lač­ní účin­ky. Člo­věk se cítí plný ener­gie, je sou­stře­dě­ný, vstříc­něj­ší k oko­lí. Tako­vý stav nastu­pu­je při­bliž­ně deset minut po poži­tí a trvá až kolem pěti hodin. „Vět­ši­na uži­va­te­lů nemá s uží­vá­ním kra­to­mu a s jeho kon­t­ro­lou pro­blémy. Uží­va­jí jej v níz­kých dáv­kách kolem 3 gra­mů, aniž by muse­li zvy­šo­vat dáv­ky nebo se u nich vyvi­nu­la závis­lost,“ říká doc. MUDr. Vik­tor Mrav­čík, PhD., epi­de­mi­o­log závis­los­tí a porad­ce národ­ní­ho pro­ti­dro­go­vé­ho koor­di­ná­to­ra, a dodá­vá : „Alko­hol je prav­dě­po­dob­ně mno­hem rizi­ko­věj­ší, než kratom.“

Při střed­ních a vyš­ších dáv­kách lát­ka půso­bí seda­tiv­ně, osla­bu­je nega­tiv­ní poci­ty, umož­ňu­je vel­ké uvol­ně­ní, eufo­rii. Seda­tiv­ní a rela­xač­ní sta­vy trva­jí v závis­los­ti na množ­ství lát­ky až šest hodin a lze je poměr­ně výraz­ně cítit i fyzic­ky – uvol­ně­ní sval­stva, ospa­lost, při vyso­kých dáv­kách navo­zu­je stav mezi vědo­mím a spán­kem, pří­pad­ně se obje­ví živé sny, kte­ré mohou být těž­ko k odli­še­ní od rea­li­ty. Tyto sta­vy navo­zu­je čer­ve­ný kra­tom, ale zapří­či­ní je i jiné dru­hy poda­né ve vyš­ší dáv­ce. Za vyso­kou dáv­ku se pova­žu­je 16 a více gra­mů den­ně. Ve Sta­no­vis­ku k legisla­tiv­ní­mu vyme­ze­ní kra­to­mu, resp. Kate­go­rie psy­cho­mo­du­lač­ních látek, vzhle­dem k prá­vu EU z lis­to­pa­du 2022 se píše, že : „Uží­vá­ní kra­to­mu při­ná­ší rizi­ka, kte­rá jsou kro­mě toxi­ci­ty spo­je­na s jeho exce­siv­ním uží­vá­ním s mož­ným vzni­kem závis­los­ti. … Řada stu­dií popi­su­je vznik syn­dro­mu z odně­tí (absti­nenč­ní syn­drom) u lidí při dlou­ho­do­bém a pra­vi­del­ném uží­vá­ní kra­to­mu zejmé­na ve vyso­kých dávkách.“

Kra­tom a kono­pí v medicíně

Pozi­tiv­ní účin­ky může mít kra­tom při léč­bě depre­sí, rako­vi­ny, chro­nic­kých boles­tí, má anti­bak­te­ri­ál­ní účin­ky, a přes­to­že to zní jako vyhá­ně­ní čer­ta ďáblem, dopo­ru­ču­je se dokon­ce při odvy­ká­ní alko­ho­lu a závis­los­ti na opiátech.

Čas­těj­ší vyu­ži­tí v medi­cí­ně má léčeb­né kono­pí. Upra­vu­je ho zákon o návy­ko­vých lát­kách (167/1998 Sb.) a vyhláš­ka o sta­no­ve­ní pod­mí­nek pro pře­de­pi­so­vá­ní, pří­pra­vu, dis­tri­buci, výdej a pou­ží­vá­ní indi­vi­du­ál­ně při­pra­vo­va­ných léči­vých pří­prav­ků s obsa­hem kono­pí pro léčeb­né pou­ži­tí (236/2015 Sb.). Čas­to je indi­ko­vá­no jako pod­půr­ná či doplň­ko­vá léč­ba ke zmír­ně­ní sympto­mů dopro­vá­ze­jí­cích závaž­ná one­moc­ně­ní, nicmé­ně nej­roz­ší­ře­něj­ší je zřej­mě uží­vá­ní mas­ti s kono­pím při léč­bě der­ma­ti­tid. „Kana­bi­no­i­dy nejsou běž­nou sou­čás­tí spek­tra léků podí­va­ných na našem pra­co­viš­ti,“ říká prof. Pavel Kršek, M.D., Ph.D., před­nos­ta Kli­ni­ky dět­ské neu­ro­lo­gie 2. LF a FN Motol. „Aktu­ál­ně je zce­la na počát­ku léčeb­ný pro­gram podá­vá­ní cana­bi­di­o­lu (lék Epi­dy­o­lex) u dětí s extrém­ně vzác­ný­mi epi­lep­si­e­mi. Zatím ale nemá­me dosta­teč­nou zku­še­nost s jejich působením.“

Dostup­nost

V posled­ních letech došlo k výraz­né­mu nárůstu nabíd­ky kra­to­mu na inter­ne­tu. Stu­die z roku 2020 uvá­dí 633 inter­ne­to­vých pro­dej­ců v ang­lič­ti­ně a loň­ský moni­to­ring uvá­dí kolem 400 čes­kých pro­dej­ců. Pod­le Cel­ní sprá­vy ČR bylo do naší repub­li­ky v roce 2022 při­ve­ze­no v prů­mě­ru 2,8 tuny kra­to­mu měsíč­ně a v posled­ních měsí­cích čís­lo ješ­tě stou­pá. Vel­kým pro­blé­mem je jeho leh­ká dostup­nost pro děti a mla­dist­vé, pro­to­že jej lze kou­pit také v auto­ma­tech, kde je nabí­zen spo­lu s pro­duk­ty z kono­pí s níz­kým obsa­hem THC. „Je v šedé zóně. Není to ani alko­hol, ani tabá­ko­vý výro­bek, ani kon­t­ro­lo­va­ná psy­cho­t­rop­ní lát­ka,“ říká doc. MUDr. Vik­tor Mrav­čík, PhD. „Sou­čas­né práv­ní vaku­um neu­mož­ňu­je ani zaká­zat pro­dej nezletilým.“

Záko­ny o psychomodulačních/psychoaktivních látkách

Zce­la zaká­za­ný je kra­tom v Němec­ku, Pol­sku, na Slo­ven­sku, v Itá­lii, Rakous­ku, Dán­sku, Švéd­sku a dal­ších evrop­ských zemích. Na dru­hou stra­nu jsou země, kte­ré hle­da­jí méně strikt­ní ces­tu, jako tře­ba Holand­sko, Thaj­sko nebo USA. Kra­tom neza­ka­zu­jí mezi­ná­rod­ní úmlu­vy jako je to tře­ba u hero­i­nu nebo pervitinu.

V ČR je čas­to je nabí­zen jako potra­vi­na, což umož­ňu­je Stát­ní země­děl­ské a potra­vi­nář­ské inspek­ci stáh­nout ho z trhu. Není totiž mož­né kla­si­fi­ko­vat ho jako novou potra­vi­nu, pro­to­že nepro­šel noti­fi­ka­cí pod­le Naří­ze­ní EU 2015/2283 o nových potra­vi­nách. Jinak jeho dis­tri­buci a uží­vá­ní neo­me­zu­je žád­ná sou­čas­ná práv­ní úprava.

„Samo­zřej­mě není v pořád­ku, že se nyní ke kra­to­mu mohou dostat tře­ba i dese­ti­le­té děti. Aby se tomu zabrá­ni­lo, oprav­du je tře­ba dostup­nost regu­lo­vat podob­ně, jako je tomu i u ciga­ret a alko­ho­lu,“ říká psy­chi­atr z orga­ni­za­ce Poda­né ruce MUDr. Jiří Dolák a pokra­ču­je : „Musím ovšem dodat, že v naší spo­leč­nos­ti čas­to pod­ce­ňo­va­ný alko­hol má na dět­ský orga­nis­mus mini­mál­ně stej­ný ne-li hor­ší vliv než kra­tom. Je důle­ži­té si uvě­do­mit, že tato při­pra­vo­va­ná regu­la­ce nezna­me­ná baga­te­li­za­ci rizik spo­je­ných s kra­to­mem i dal­ší­mi zmi­ňo­va­ný­mi lát­ka­mi. Cílem je nao­pak dostat tyto pro­duk­ty do reži­mu přís­né regu­la­ce, abychom co nej­ví­ce sní­ži­li zdra­vot­ní i jiné ško­dy, kte­ré jsou s jejich uží­vá­ním vždy spo­je­né a zame­zi­li jejich dostup­nos­ti pro nezletilé.“

„Zařa­ze­ní kra­to­mu na seznam zaká­za­ných látek nedo­po­ru­ču­je ani FDA (Food and Drug Ami­nis­trati­on) ani WHO (World Heal­th Orga­ni­zati­on) ani pra­cov­ní sku­pi­na Sys­tém včas­né­ho varo­vá­ní před nový­mi psy­cho­ak­tiv­ní­mi lát­ka­mi v ČR, kte­rá pro­ved­la risk assess­ment kra­to­mu,“ říká doc. Vik­tor Mrav­čík. Pod­le závě­rů Sta­no­vis­ka k legisla­tiv­ní­mu vyme­ze­ní kra­to­mu, resp. Kate­go­rie psy­cho­mo­du­lač­ních látek, vzhle­dem k prá­vu EU z lis­to­pa­du 2022 : „Nic nebrá­ní tomu, aby kra­tom a jeho účin­né lát­ky nově regu­lo­vá­ny v ČR jako psy­cho­ak­tiv­ní lát­ky, aniž by byly pova­žo­vá­ny z hle­dis­ka evrop­ské­ho prá­va za potra­vi­ny. Tako­vou regu­la­ci je mož­né zavést pro kra­tom a jeho účin­né lát­ky jako tako­vé, pří­pad­ně je mož­no je regu­lo­vat v rám­ci nové kate­go­rie psy­cho­ak­tiv­ních látek (pro kte­rou je navr­ho­vá­no ozna­če­ní „psy­cho­mo­du­lač­ní lát­ky“), kte­rá spl­ní pod­mín­ky uve­de­né výše. Sou­čas­ně je vhod­né ten­to nový regu­lač­ní rámec zapra­co­vat do záko­na č. 167/1998 Sb., o návy­ko­vých lát­kách, do jehož působ­nos­ti kon­t­ro­la psy­cho­ak­tiv­ních látek v ČR náleží.

Prá­ce na novém zně­ní záko­na trvá již dva roky. „Pořád jsou změ­ny ve fázi pří­pra­vy a mezi­re­sort­ní­ho pro­jed­ná­vá­ní, zvláš­tě s Minis­ter­stvem zdra­vot­nic­tví. Pro­jed­ná­vá se hlav­ně dozo­ro­vá ges­ce sys­té­mu regu­la­ce a s tím sou­vi­se­jí­cí pod­mín­ky. Pokud jde o věc­né para­me­t­ry regu­la­ce produktu(ů), ome­ze­ní věku (18 let), aktiv­ní lát­ky, bale­ní atd., je to více­mé­ně jas­né a přís­ně nasta­ve­né,“ říká doc. Vik­tor Mravčík.

Dis­tri­buce těch­to látek by měla pod­lé­hat povo­le­ní stát­ních orgá­nů a jejich pro­dej by měl spl­ňo­vat podob­né pod­mín­ky, jako tabá­ko­vé výrob­ky, elek­tro­nic­ké ciga­re­ty nebo niko­ti­no­vé sáč­ky. Tedy v jed­not­ném bale­ní s infor­ma­ce­mi pro uži­va­te­le, se zdra­vot­ním a bez­peč­nost­ním varo­vá­ním v pří­pa­dě uži­tí dět­mi. Spa­dat by pod tyto zákon­né úpra­vy měl kra­tom, extrak­ty z něj, níz­ko potent­ní kono­pí s obsa­hem do 1% THC a extrak­ty z toho­to konopí.

Jak jsou na tom vlast­ně naše děti s alko­ho­lem, kou­ře­ním a drogami ?

Výsled­ky stu­die ESPAD (Evrop­ská škol­ní stu­die o alko­ho­lu a jiných dro­gách, rea­li­zo­va­ná kaž­dé čty­ři roky od roku 1995) zve­řej­ně­né v roce 2020, vychá­ze­jí z úda­jů zjiš­tě­ných o rok dří­ve v 35 evrop­ských zemích. Dotaz­ní­ky vypl­ni­lo téměř sto tisíc mla­dých lidí ve věku mezi pat­nác­ti a šest­nác­ti lety. Přes­to­že uží­vá­ní alko­ho­lu je stá­le vyso­ké, má kle­sa­jí­cí ten­den­ci. Stej­ně tak je to s kou­ře­ním a uží­vá­ním nele­gál­ních drog. Nej­čas­tě­ji mlá­dež sáh­ne po konopí.

V Evro­pě si naši ado­lescen­ti drží před­ní mís­ta co do zku­še­nos­tí s návy­ko­vý­mi lát­ka­mi, nicmé­ně aktu­ál­ní vývoj také vyka­zu­je kle­sa­jí­cí křivku.

Z výzku­mu mezi šest­nác­ti­le­tý­mi v roce 2015 vyply­nu­lo, že :

  • 66 % ale­spoň jed­nou v živo­tě kou­ři­lo ciga­re­ty, téměř 30 % kou­ři­lo v posled­ních 30 dnech, při­bliž­ně 13 % den­ně kou­ří tabá­ko­vé výrob­ky, 96 % mělo v živo­tě alko­hol, v posled­ním měsí­ci uži­lo alko­hol při­bliž­ně 78 %, při­bliž­ně 12 % pra­vi­del­ně kon­zu­mu­je nad­měr­né dáv­ky alkoholu ;
  • 32 % má zku­še­nost s uži­tím konop­ných látek, téměř 24 % uži­lo konop­né lát­ky v posled­ním roce ; prů­měr­ný věk prv­ní zku­še­nos­ti s konop­ný­mi dro­ga­mi byl 14,5 roku ;
  • téměř 4 % měla LSD a halu­ci­no­ge­ny (a více než 3 % halu­ci­no­gen­ní hou­by), téměř 3 % extá­zi, 1,4 % per­vi­tin, 1,4 % kokain ;
  • méně než 1 % zku­si­lo jiné nele­gál­ní návy­ko­vé látky.

A v roce 2020 prů­zkum mezi praž­ský­mi žáky a stu­den­ty mezi 11 a 21 lety zjis­til násle­du­jí­cí : V covi­do­vém roce pokra­čo­val trend sni­žo­vá­ní pří­le­ži­tost­ných i pra­vi­del­ných kon­zu­men­tů alko­ho­lu mezi dět­mi a mla­dist­vý­mi : nikdy nemě­lo alko­hol 46,7 %, sko­ro kaž­dý týden pije alko­hol 21%. Na dotaz „Koli­krát jsi v uply­nu­lém roce kouřil/a mari­hu­a­nu nebo hašiš?“ odpo­vě­dě­lo 80,9% dota­zo­va­ných, že nikdy, 9,5 % něko­li­krát za rok, 6,3 % pra­vi­del­ně (sko­ro kaž­dý týden) a 1,6% kou­ří mari­hu­a­nu nebo hašiš téměř den­ně. Kon­krét­ně na kra­tom se výzkum nezaměřoval.

Závěr z výzku­mu mezi praž­ský­mi žáky a stu­den­ty z roku 2020 říká, že „Lát­ko­vé opo­je­ní mezi žáky nefr­čí“ a pokra­ču­je tedy dlou­ho­do­bě kle­sa­jí­cí trend uží­vá­ní alko­ho­lu a dal­ších návy­ko­vých látek, ale čím dal tím vět­ším pro­blé­mem se stá­vá vze­stup digi­tál­ních závislostí.

Zdro­je :

Sta­no­vis­ko k legisla­tiv­ní­mu vyme­ze­ní kra­to­mu, resp. Kate­go­rie psy­cho­mo­du­lač­ních látek, vzhle­dem k prá­vu EU ; lis­to­pad 2022.

Pří­stup SZPI k pro­duk­tům zís­ka­ných z rost­li­ny Mit­ragy­na spe­ci­o­sa nazý­va­né též “Kra­tom“: Stát­ní země­děl­ská a potra­vi­nář­ská inspek­ce ; 2021 [2022 – 11-26]. Avai­la­ble from : https://www.szpi.gov.cz/clanek/pristup-szpi-k-produktum-ziskanych-z-rostliny-mitragyna-speciosa-nazyvane-tez-kratom.aspx.

Kom­pa­ra­ce dat z šet­ře­ní rizi­ko­vé­ho cho­vá­ní žáků 2. stup­ně ZŠ a SŠ v Pra­ze. Porov­ná­ní let 2016 až 2021. Pra­ha : Cen­t­rum soci­ál­ních slu­žeb Pra­ha, 2022, 2021.

Pra­cov­ní sku­pi­na Sys­tém včas­né­ho varo­vá­ní před nový­mi dro­ga­mi — drogy-info.cz

Co dělat, když – inter­ven­ce peda­go­ga. Rizi­ko­vé cho­vá­ní ve škol­ním pro­stře­dí – rám­co­vý kon­cept. Pří­lo­ha 1 Návy­ko­vé lát­ky. Auto­ři : doc. Mgr. Roman Gabrhe­lík, PhD., Mgr. Brbo­ra Orlí­ko­vá, Mgr. Jaro­slav Šejvl

SÚKL : Kono­pí pro léčeb­né pou­ži­tí, Stát­ní ústav pro kon­t­ro­lu léčiv (sukl.cz)

Sdílet článek na sociálních sítích:
Lenka Pospíšilová
Lenka Pospíšilová
redaktorka blogu