Čtyři otázky pro klíčové pracovnice díl I.

Čtyři otázky pro klíčové pracovnice díl I.

Poradna NRP Plzeň

Asi zná­te Čty­ři doho­dy od Dona Migue­la Rui­ze. My jsme se troš­ku necha­li inspi­ro­vat a polo­ži­li jsme čty­ři otáz­ky klí­čo­vým pra­cov­ni­cím dopro­vá­ze­jí­cím vás, naše pěs­toun­ské rodi­ny. Odpo­ví­da­ly jak kole­gy­ně s dlou­ho­le­tou zku­še­nos­tí s dopro­vá­ze­ním, i s dří­věj­ší­mi for­ma­mi péče o pěs­toun­ské rodi­ny, ale také „nová krev“ v našich řadách, tedy pra­cov­ni­ce, kte­ré do SPR při­šly rela­tiv­ně nedáv­no. Nejen že pohled na pro­ble­ma­ti­ku se může lišit, ale uži­teč­né mohou být také postře­hy člo­vě­ka, kte­rý při­chá­zí z troš­ku jiné­ho svě­ta a spous­ta věcí pro něj není samozřejmostí.

Vez­me­me to od zápa­du a v prv­ním pří­spěv­ku vám před­klá­dá­me odpo­vě­di klí­čo­vých pra­cov­nic plzeň­ské poboč­ky SPR zalo­že­né v roce 2008.

---

• Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ?

Nej­čas­tě­ji se řeší výchov­né pro­blémy dětí, mož­nost zlep­še­ní pro­spě­chu, vztah k bio­lo­gic­kým rodi­čům, míra vývo­jo­vé­ho trau­ma­tu a jeho následky.

• Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

Nemo­hu odpo­věd­ně posou­dit, ale mys­lím, že vět­ši­na potřeb se nezmě­ni­la, při­by­la potře­ba ori­en­ta­ce v sys­té­mu NRP, dáv­kách PP, v legisla­ti­vě vůbec.

• Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů.

Pří­bu­zen­ští pěs­touni čas­to potře­bu­jí pomo­ci vyrov­nat se se selhá­ním svých vlast­ních dětí, pod­po­ru a kon­krét­ní pomoc při zvlá­dá­ní škol­ních náro­ků (dou­čo­vá­ní) – zvláš­tě u star­ších roč­ní­ků babi­ček a dědeč­ků. Naslou­chat, pod­po­ro­vat, chvá­lit, co je mož­né, u úzkost­něj­ších ubez­pe­čo­vat, že vše děla­jí dob­ře. Psy­cho­lo­gic­ká pomoc, asi­s­ten­ce na žádost pěs­tou­na u sou­du, při pří­pa­do­vých kon­fe­ren­cích, při jed­ná­ní s OSPOD a dal­ší­mi insti­tu­ce­mi. Pro­vá­ze­ní v pro­ce­su sla­dě­ní před­stav a rea­li­ty sou­ži­tí ob generaci.

Zpro­střed­ko­va­ní se mnoh­dy ne úpl­ně dob­ře ori­en­tu­jí v sys­té­mu, potře­bu­jí pomoc a pod­po­ru při kon­tak­tech s bio­lo­gic­kou rodi­nou a vyrov­ná­ní se s tím, že v řadě pří­pa­dů bio rodi­če figu­ru­jí v živo­tě svě­ře­né­ho dítě­te. Je tře­ba posky­to­vat psy­cho­lo­gic­kou pod­po­ru, pra­co­vat s pěs­tou­ny ve smys­lu tera­pe­u­tic­ké­ho rodi­čov­ství. Také je nut­né šířit infor­ma­ce o vývo­jo­vém trau­ma­tu a hle­dat stra­te­gie, jak rea­go­vat na cho­vá­ní dětí, kte­ré je toho důsled­kem. Sna­ží­me se o akti­vi­za­ci rodin v rám­ci vol­no­ča­so­vých akti­vit, při kte­rých mohou sdí­let své zku­še­nos­ti a pro­blémy s ostat­ní­mi pěs­tou­ny v bez­peč­ném prostředí.

No a pře­chod­ní pěs­touni potře­bu­jí pod­po­řit a pomo­ci při pře­bí­rá­ní a pře­dá­vá­ní dětí, pomoc vyba­vit při­ja­té dítě, zejmé­na ty star­ší dvou let, oble­če­ním, obuví z naše­ho sklád­ku. Pro mimin­ka pěs­toun­ky vět­ši­nou výba­vič­ky mají. Umož­ně­ní asis­to­va­ných kon­tak­tů s bio rodi­nou za dohle­du a v bez­peč­ném pro­stře­dí. Posky­to­vá­ní super­vi­ze. Hlí­dá­ní dětí během soud­ních jed­ná­ní apod. Transpa­rent­ní infor­ma­ce o pro­gnóze dítě­te po ukon­če­ní PPP. Pod­po­ra v pře­cho­do­vém pro­ce­su k dlou­ho­do­bé­mu pečo­va­te­li nebo návra­tu k rodičům.

• Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Moti­va­cí musí být při­jí­mat a milo­vat děti bez­pod­mí­neč­ně. Nemít vyso­ká oče­ká­vá­ní a oce­nit děti za kaž­dý malý úspěch.

---

• Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěs­tou­ny ? 

Pro­blémy ve ško­le, výchov­né pro­blémy, závis­lost na mobi­lech, table­tu apod. 🙂, kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodinou.

• Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ? 

Na to nemo­hu odpo­vě­dět, pro­to­že pra­cu­ji s pěs­toun­ský­mi rodi­na­mi jen šest let.

• Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěs­tou­nů.

Nemám na sta­ros­ti žád­nou pře­chod­nou pěs­toun­skou rodi­nu. Základ­ní roz­díl u pří­bu­zen­ských a zpro­střed­ko­va­ných vidím v kon­tak­tech s bio­lo­gic­kou rodi­nou. U pří­buz­ných pěs­tou­nů si to řeší rodi­ny samy ane­bo vůbec kon­tak­ty nepro­bí­ha­jí. U zpro­střed­ko­va­ných pěs­tou­nů se čas­to řeší potře­ba asis­to­va­ných kon­tak­tů, vhod­nost kon­tak­tů s bio­lo­gic­kou rodi­nou, pro­to­že ty dost čas­to naru­šu­jí pocit bez­pe­čí a jis­to­ty obzvlášť u men­ších dětí. Zpro­střed­ko­va­ní pěs­touni žijí také čas­to v nejis­to­tě, že mohou o dítě při­jít. Potře­bu­jí mít v tom­to ujiš­tě­ní, že sto­jí­me na jejich stra­ně — resp. na stra­ně dítě­te. Zatím­co babič­ky a dědeč­ko­vé by byli lec­kdy rádi, kdy­by se děti vrá­ti­ly k rodi­čům, u zpro­střed­ko­va­ných je to naopak. 

• Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Milo­vat děti bez­pod­mí­neč­ně, uplat­ňo­vat k dětem postoj PACE z tera­pe­u­tic­ké­ho rodi­čov­ství (hra­vost, při­je­tí, zvě­da­vost, empa­tie) a neče­kat od nich nic na oplát­ku, ani vděk.

---

• Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ? 

Výchov­né pro­blémy, kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou, pro­blémy se školou.

• Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ? 

Pra­cu­ji jako klí­čo­vá pra­cov­ni­ce tepr­ve tři roky, tak to nemo­hu odpo­věd­ně posoudit.

• Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů. 

Pří­bu­zen­ští pěs­touni vět­ši­nou neře­ší kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou nebo pokud je řeší, tak obvykle se doká­ží domlu­vit samo­stat­ně. Zpro­střed­ko­va­ní pěs­touni mají obvykle vět­ší zájem o vzdě­lá­vá­ní, berou to zod­po­věd­ně­ji. Více se zají­ma­jí o potře­by dětí. Čas­to řeší kon­tak­ty s bio-rodi­nou, zda jsou pro děti vhod­né či ne. Pěs­touni na pře­chod­nou dobu mají potře­bu více řešit pře­dá­vá­ní dětí do dlou­ho­do­bé pěs­toun­ské péče či do adop­ce. Někdy se sta­ne, že si nesed­nou s nový­mi náhrad­ní­mi rodiči. 

• Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny. 

Bohu­žel tako­vou uni­ver­zál­ní radu nemám. 

---

• Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ?

Kaž­dá rodi­na má svůj jedi­neč­ný pří­běh a tím i situ­a­ce, kte­ré řeší­me. Někde jsou to kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou, jin­de pomoc s vyři­zo­vá­ním dávek a vel­mi čas­to při­chá­zím „jen“ pod­po­řit pečo­va­te­le v tom, že někte­ré věci jsou v pěs­toun­ství pros­tě nor­mál­ní a oni v tom nejsou sami. A ved­le v míst­nos­ti zrov­na kole­gy­ně pomá­há pře­chod­né pěs­toun­ce nače­sat hol­čič­ce vlás­ky do culí­ků. Prá­ce je to pestrá. 😊

• Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

V Plzni v roce 2008 vznik­la pobočka na přá­ní pěs­tou­nů. Rodi­nám jsme nabí­ze­li vzdě­lá­vá­ní a setká­vá­ní již ten­krát, ale roz­díl byl ve slo­že­ní našich rodin. Do uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní jsem zna­la jen jed­nu pří­bu­zen­skou pěs­toun­skou rodi­nu. Zhru­ba 40 rodin, kte­ré s námi chtě­ly spo­lu­pra­co­vat, měly v pěs­toun­ské péči děti cizí a z dět­ských domo­vů. Nikdo z nich neře­šil kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou. Nicmé­ně ty základ­ní potře­by jsou stej­né. Děti mají za sebou těž­ký start do živo­ta a vývo­jo­vé trau­ma je potře­ba ošet­řit, nebo spí­še ošet­řo­vat v kaž­dém věku. Dopro­vá­ze­ní mi tedy umož­ni­lo poznat rodi­ny pří­bu­zen­ské, kde je situ­a­ce těž­ší o tu bolest, kte­rou při­ná­ší život­ní pří­běh jejich dětí, rodi­čů vnou­čat, kte­ré mají v péči.

• Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů.

Před tři­nác­ti lety jsem psa­la diplo­mo­vou prá­ci na téma potře­by pěs­toun­ských rodin. Chys­ta­la se nove­la o dopro­vá­ze­ní a mě zají­ma­lo, co by vlast­ně rodi­nám pomoh­lo. Jed­no­znač­ně vyhrá­la paní na úklid. Chtě­la bych vidět toho směl­ce, kte­rý by opo­vr­hl. 😊 

• Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Dob­ré, natož uni­ver­zál­ní rady jsou ces­ta do pekel. Ale zájem­cům o pěs­toun­ství bych pora­di­la : Přijď­te k nám, zapoj­te se do našich akti­vit s rodi­na­mi, ať víte, do čeho jdete.