Pro jakou pěstounskou péči se máme rozhodnout ?

Uvažujeme o pěstounské péči na přechodnou dobu. 

U pěs­toun­ské péče na pře­chod­nou dobu je zásad­ním před­po­kla­dem být při­pra­ven na to, že dítě nena­dá­le při­jde a domov pěs­tou­nů do roka opus­tí. Pře­chod­ná pěs­toun­ská rodi­na může poskyt­nout záze­mí i star­ším dětem, jejichž rodi­na se ocit­la v kri­zo­vé situ­a­ci, kdy rodi­če se nemo­hou o děti dočas­ně sta­rat, nebo se pro ně hle­dá trva­lá náhrad­ní rodina.

Do této for­my pěs­toun­ské péče mohou při­chá­zet děti v nej­růz­něj­ším věku, od naro­ze­ní až do zle­ti­los­ti. V pěs­tou­nech mohou zís­kat lidi, díky jejichž cit­li­vé péči si vytvo­ří základ­ní důvě­ru ve svět a schop­nost nava­zo­vat fun­gu­jí­cí vzta­hy. V pří­pa­dě, že se počí­tá s návra­tem k bio­lo­gic­kým rodi­čům, je čas­té, že pěs­touni s rodi­či spo­lu­pra­cu­jí po celou dobu pře­chod­né pěs­toun­ské péče. Dítě se tak může s rodi­či pra­vi­del­ně setká­vat a pěs­touni jim mohou někte­ré rodi­čov­ské doved­nos­ti pře­dá­vat v praxi.

Dlouhodobá pěstounská péče je řešením pro tisíce dětí, které nemají šanci na osvojení. 

Pěs­touni jsou ochot­ni nabíd­nout svůj domov, lás­ku, sílu, opti­mis­mus a zku­še­nos­ti dětem, kte­ré nemo­hou žít ve svých bio­lo­gic­kých rodi­nách. Děti žijí v pěs­toun­ské rodi­ně vět­ši­nou až do dospě­los­ti a vzá­jem­né vzta­hy jsou obvykle celo­ži­vot­ní. Dlou­ho­do­bí pěs­touni mají vel­ký úkol v plně­ní všech rodi­čov­ských výzev — být dětem dob­rý­mi vycho­va­te­li, posky­to­vat jim rodi­čov­skou opo­ru a bez­peč­né záze­mí až do dospě­los­ti. Navíc mohou dětem vel­mi pomo­ci ve zmír­ně­ní násled­ků pro­ži­té psy­chic­ké depri­va­ce či trau­mat. Mlu­ví­me pro­to o tera­pe­u­tic­kém půso­be­ní pěs­toun­ské rodiny.
 

…Když k nám při­šel Kája, pro­mě­ni­lo to celou naši rodi­nu. Naše děti byly bato­le­tem tak nad­še­ny, že jsme muse­li vypsat pořad­ník na pro­jížď­ky s kočár­kem. Všich­ni chtě­li cho­vat, pře­ba­lo­vat, kou­pat. Všech­ny naše před­cho­zí oba­vy se roz­ply­nu­ly. Když jsme vidě­li, jak klou­ček v rodi­ně roz­kvé­tá, jaké dělá pokro­ky, brzy jsme požá­da­li ješ­tě o svě­ře­ní hol­čič­ky do pěs­toun­ské péče. Když při­šla Janič­ka, vel­mi rych­le se do naší rodi­ny akli­ma­ti­zo­va­la. Kája si s Janič­kou moc rozu­mí, je to její ochra­ni­tel. Obě děti vel­mi dob­ře pro­spí­va­jí a děla­jí nám jen radost, i když zazlo­bit také pěk­ně umí.

— Pěs­toun­ská rodi­na N.