Jsou nějaká úskalí pěstounské péče ?
Touha pomoci dítěti i odhodlání vás pěstounů dát mu lásku, porozumění a bezpečí nezmůže vše. Je třeba reálně uvažovat, zda máte dostatek fyzických a duševních sil, zda jste ochotni se dítěti věnovat i za cenu omezení, či ztráty profesní kariéry, nebo změny životního stylu. Je třeba počítat i s limity dítěte, povahovými zvláštnostmi. Je důležitý býti empatičtí, velkorysí a schopní přijímat dítě, takové jaké je. Musíte být natolik silní, abyste dovedli čelit i případnému nepochopení ze strany přátel, širší rodiny, školy nebo sousedů. Na tato úskalí a mnohá další je třeba být dobře připraven.
Ve společnosti stále existuje hluboce zakořeněná představa o tom, jak má vypadat výchova, jak má vypadat dobře vychované dítě, jak se chová rodič, když dítě na veřejnosti „zlobí“. Jako pěstoun byste měli dávat přednost vztahu s dítětem před výchovou. To rozhodně neznamená, že jste jako náhradní rodič „bezhraniční“ a necháte dítě, aby třeba vběhlo pod auto nebo kopalo do druhých. Ale znamená to, že je pro vás vztah s dítětem prioritou. Také to může být tak, že jste s dítětem ušli kus cesty a podařilo se Vám spoustu pro okolí nepříjemných projevů dítěte zmírnit nebo úplně odstranit. Ale pro okolí to stále může vypadat, že máte doma „nevychované“ dítě. Je potřeba se připravit na pohledy lidí, nepříjemné „řeči“, nevyžádané rady a to nejen od cizích lidí na veřejnosti, ale i od rodinných příslušníků.
Velkým strašákem může být kontakt s biologickou rodinou dítěte. Kontakt rozhodně nemusí probíhat u Vás doma a nemusíte u toho být sami. Doprovázející organizace má povinnost zajistit setkání na neutrální půdě. U kontaktu může být sociální pracovník, který pomáhá vést schůzku tak, aby proběhla v klidu a byla pro dítě co nejpřínosnější. Také se můžete před schůzkou poradit se sociálním pracovníkem nebo psychologem, jak sami sebe a dítě na schůzku co nejlépe připravit a jak s ním pracovat po proběhnutí kontaktu. Doprovázející organizace může fungovat i jako prostředník pro komunikaci, abyste nemuseli komunikovat s biologickými rodiči nebo dalšími příbuznými napřímo prostřednictvím svých osobních čísel a emailů.
V některých případech může být těžké s dítětem mluvit o jeho životním příběhu, o tom, že jsou v pěstounské péči a proč. V tomto Vám může hodně pomoci doprovázející organizace. Se sociálním pracovníkem můžete sdílet své obavy, hledat vhodná slova, způsob. Existují metody, jak může sociální pracovník pomoci dítěti zpracovávat jeho životní příběh (My Backpack, Kniha života). Můžete si poslechnout, jak o tomto tématu mluví romská herečka Martina Znamenáčková.(28. minuta – 33.30 minuta)
Úskalím pěstounské péče také může být hledání svých kořenů, svých biologických rodičů, zejména v období puberty. Ze strany pěstounů se může objevit strach ze ztráty dítěte. Je dobré o tom mluvit se sociálním pracovníkem doprovázející organizace. Můžete sdílet své obavy, vymyslet, jak hledání a případné setkání s biologickým rodičem (pokud ke kontaktům z nějakého důvodu nedocházelo) uskutečnit pro dítě co nejbezpečněji a tak, aby mělo co největší přínos. Inspirativní rozhovor na téma s Bárou Procházkovou :
I na tomto místě je dobré připomenout i úskalí přechodné pěstounské péče, kdy tato forma péče o potřebné děti je sice podle zákona časově omezená zpravidla na jeden rok. V praxi se však někdy stává, že se během této doby nepodaří najít pro dítě trvalejší řešení – tedy návrat do biologické rodiny ani vhodnou dlouhodobou pěstounskou rodinu. V takových případech může dítě po skončení jedné přechodné péče potřebovat další navazující řešení, např. dětský domov. Tyto situace jsou velmi náročné – pro dítě i pro pěstouny – a vyžadují citlivou a pečlivou spolupráci všech zúčastněných (zejména úřadů, pak OSPOD, doprovázejících organizací i pěstounské rodiny samotné), aby se pro dítě našlo co nejlepší možné řešení. Úskalím přechodné pěstounské péče je také to, že je opravdu náročné na komunikaci se všemi partnery, kteří jsou součástí celého procesu – biologickými rodiči dítěte, dlouhodobými pěstouny nebo osvojiteli, kteří přebírají dítě, sociálním pracovníkem OSPOD, sociálním pracovníkem doprovázející organizace. Je také důležité si udržet svou roli, kterou jako přechodný pěstoun, mám, nepřekračovat ji, což je někdy velmi těžké. Také si jako přechodný pěstoun jen velmi těžko můžu něco naplánovat, když přesně nevím, jak dlouho budu mít dítě ve své péči. Celkově je potřeba býti odolný a flexibilní.
Nejste ale na vše sami. Máte podporu sociálního pracovníka doprovázející organizace. Můžete využívat nabídky své “doprovodky” na různé volnočasové aktivity, setkávat se s ostatními pěstouny i v rámci svépomocných skupin a sdílet s nimi své starosti. Naše Sdružení se snaží v průběhu roku zajistit řadu relaxačních, kulturních akcí pro celé pěstounské rodiny, letní pobytové a příměstské tábory pro děti, Mikulášské besídky a Dny pěstounských rodin. O našich akcích pro pěstounské rodiny zde.
Můžete v případě potřeby čerpat finanční podporu některé z nadací, které se zaměřují na téma pěstounské péče.
Můžete se dál vzdělávat v problematice náhradní rodinné péče. V současnosti se v České republice rozvíjí terapeutické rodičovství. Jde o přístup, který pomáhá náhradním rodičům lépe porozumět potřebám dětí se zkušeností ztráty či traumatu a citlivě na ně reagovat. Kurzy terapeutického rodičovství nabízejí srozumitelný odborný vhled i praktické nástroje, jak posilovat bezpečnou vztahovou vazbu a důvěru dítěte v sebe, druhé i okolní svět.