Každé dítě má trochu jiné schopnosti a obvykle se s nástupem do školy mohou projevit různé kognitivní potíže. Specifických poruch učení je celá řada. Zastřešujícím pojmem dyskalkulie obecně nazýváme poruchu chápání čísel a systémů, jak aritmetika funguje.
Čím dříve se na problém s osvojováním schopnosti počítat přijde, tím lépe pro dítě. Nezastupitelná je samozřejmě role učitele, ale spoustu informací, které vedou k přesné diagnóze, zjistí během předškolního a mladšího školního věku také rodiče a pěstouni. Populárně naučná knížka britských učitelek věnovaná dyskalkulii je přístupná nejen čtenářům s pedagogickým vzděláním, ale také širší veřejnosti.
První část knihy se věnuje procesu učení, základním potřebám pro vybudování smyslu pro čísla a počítání. Názorně jsou rozebrány příčiny a poznávací znaky dyskalkulie, stejně jako základní metody, jak zjednodušeně ověřit vzdělávací schopnosti dítěte. Za zvláštní pozornost stojí několikrát zdůrazněný rozdílný přístup ke stylu myšlení, vycházející z výzkumu americké psycholožky Carol Dweckové, která poprvé použila termíny „stálý styl myšlení“ a „vyvíjející se styl myšlení“. Její přístup dává naději, že přes špatné počáteční podmínky života mohou ty nové, v pěstounské rodině, zlepšit mimo jiné také schopnosti učení přijatých dětí. Koneckonců Dwecková ve svém výzkumu mimo jiné zjistila, že neexistuje jednoznačná spojitost mezi studijními schopnostmi a řešením životních problémů.
„Podle jejích zjištění si studenti se stabilním stylem myšlení, kteří jsou považováni za schopné nebo chytré, vedou špatně v případě, kdy mají čelit náročným problémům, protože mají obavy ze selhání. Oproti tomu ti, jejichž myšlenkový styl je otevřen změnám a kteří se nesoustředí na to, jak dokázat, jak chytří jsou, vnímají úkoly, jako zajímavé a věří, že je dokážou vyřešit.“ (str.29)
Pokračování knížky je sice zaměřeno na plánování vyučování, multisenzorický přístup při vyučování, ale též na hodnotící proces žáka, u nějž je podezření na dyskalkulii, který mohou rodiče/pěstouni vyzkoušet sami doma. Je také jasně popsáno, jak by měla vypadat struktura vyučovací hodiny, učební pomůcky, vzorové úlohy a metodika, z čehož můžeme odvodit, jak postupovat doma, když se s dyskalkulikem budeme matematiku učit. Zároveň je podrobně popsán obsah individuálního vzdělávacího plánu, a to s ohledem na české podmínky.
Závěr patří kapitole určené vysloveně pro rodiče, která obsahuje doporučení her, pro různé věkové skupiny, rozvíjejících myšlenkové pochody, které potom ve škole usnadní pochopení „jak vlastně ta čísílka fungují“. Tato schopnost pak v pozdějším věku umožní dobrou organizaci času, práce či studia, strategii zvládání úkolů, což jsou dovednosti pro život zásadní.
Autorkami jsou zkušené učitelky, které pracují s dětmi se speciálními poruchami učení. Jane Emerson je navíc ředitelkou centra pro poruchy učení. Kniha je sice britské provenience, nicméně díky zodpovědné redakční práci odpovídá českým poměrům.
Na sto padesáti stranách je vysvětlen dyskalkulikův problém z různých pohledů (psychologického, neurologického, vývojového…). Okrajově se autorky dotýkají také dalších specifických poruch učení, protože nezřídka se jedna porucha pojí s jinou, a navíc potíže s počítáním nemusí nutně souviset jen s dyskalkulií. Věnovat pár hodin prostudování této knihy, může ušetřit spoustu dramatických situací na straně dítěte, rodiče i pedagogů. Zkrátka jako obvykle : je dobré být připraven. Kromě toho za pozornost opravdu stojí již zmíněný vyvíjející styl myšlení.
Dítě s dyskalkulií ve škole
Patricia Babtie, Jane Emerson
Portál 2018, 1. vydání, 152 stran
Knížka je k dispozici v brněnské knihovně SPR.
