Hledáme pěstounskou i osvojitelskou rodiny | září 2025

Josí­f­ko­vi („malé­mu člo­vě­ku s vel­kým poten­ci­á­lem“) je dva a půl roku, je to pohled­ný chla­pe­ček s vel­ký­ma hně­dý­ma oči­ma a svět­lý­mi vlás­ky. Do péče pře­chod­né pěs­toun­ky byl při­jat těs­ně před dru­hý­mi naro­ze­ni­na­mi. Pro­to­že při­šel z milu­jí­cí­ho pro­stře­dí, je důvě­ři­vý, zdra­vě sebe­vě­do­mý, přá­tel­ský a poho­do­vý. Spí dva­krát den­ně a v souč­tu naspí i 14 hodin. Ple­ny se už pěs­toun­ce poda­ři­lo odbou­rat. V jíd­le si nevy­bí­rá. Je to vel­ký smí­šek a „bavič“, roz­dá­vá radost. Je to zdra­vý, bys­trý a vese­lý kluk. V nákup­ním koší­ku postup­ně pozdra­ví a poba­ví celý super­mar­ket. Milu­je spo­leč­nost, hud­bu i legra­ci. Pěs­toun­ka říká, že její rodi­na má Josí­f­ka jako „dítě za odměnu“.

Kon­takt s mat­kou pro­bí­há zříd­ka, spí­še se jed­ná o zasí­lá­ní foto­gra­fií a video­ho­vo­ry, osob­ní kon­takt pro­za­tím nepro­bě­hl. Josí­fek je pro­střed­nic­tvím video­ho­vo­ru v kon­tak­tu se svou tetou. S bráš­kou Adám­kem, kte­rý je rov­něž v pře­chod­né pěs­toun­ské péči, se vídá občas, ale jeden na dru­hé­ho si nepa­ma­tu­jí. Josí­fek má star­ší sou­ro­zen­ce, kte­ří jsou umís­tě­ni mimo rodi­nu a se kte­rý­mi se nevídá.

Josí­fek je zdráv, nelé­čí se se žád­ným závaž­něj­ším one­moc­ně­ním. Mat­ka o Josí­f­ka pečo­vat nemů­že, je ome­ze­na v rodi­čov­ské odpo­věd­nos­ti. Chlap­cův otec není zapsán v rod­ném lis­tě. Josí­fek je mino­rit­ní­ho etnika.

I přes­to, že Josí­fek s bráš­kou Adám­kem pro­za­tím nema­jí navá­za­ný vztah, mohou být do náhrad­ní rodi­ny při­ja­ti spo­leč­ně. Pokud se nepo­da­ří najít pěs­tou­ny pro oba, je důle­ži­té, aby chlap­ci o sobě vědě­li a moh­li být v kontaktu.

Josí­f­kův bráš­ka Adá­mek, 1 rok, je pohled­ný, oka­tý, usmě­va­vý a kon­takt­ní chla­pe­ček. Ve svých 4 měsí­cích byl umís­těn do pěs­toun­ské péče na pře­chod­nou dobu, kde je dopo­sud. Adá­mek v důsled­ku pro­ži­té­ho trau­ma­tu trpěl sil­ný­mi záchva­ty pani­ky, nespa­vos­tí, vše­ho se bál, jako mimin­ko byl nedo­sy­ce­ný, jeho psy­cho­mo­to­ric­ký vývoj byl opožděn.

Nyní Adá­mek vývoj zce­la dohnal, dokon­ce na posled­ní pro­hlíd­ce v jeho 11 měsí­cích ho paní dok­tor­ka pochvá­li­la za obrov­ské pokro­ky. Nau­čil se sedět, válet sudy, začal lézt a sta­vět se na nožič­ky, zvlá­dl už prv­ní krůč­ky. Krás­ně jí úpl­ně všech­no, oblí­bil si těs­to­vi­ny a celé ovo­ce. Vše napo­do­bu­je, pro­to se i u jíd­la sna­ží obslou­žit sám. Je nesku­teč­ný smí­šek, rád se tulí, má rád spo­leč­né spa­ní ve vel­ké poste­li a čte­ní kní­žek. Baví ho hra s dře­vě­ný­mi hrač­ka­mi, vysy­pá­vá­ní kos­tek a háze­ní míč­ků. Milu­je hud­bu a zvířátka.

Jeho zdra­vot­ní stav je dob­rý, nelé­čí se s žád­ným závaž­něj­ším one­moc­ně­ním. Občas ho trá­pí zánět spo­ji­vek nebo rýma, ale vět­ši­nou to sou­vi­sí s růs­tem zoub­ků. Kon­takt s mat­kou pro­bí­há občas, spí­še se jed­ná o zasí­lá­ní foto­gra­fií, jako u Josífka.

Adá­mek je napros­to úžas­ný chla­pe­ček a nut­ně potře­bu­je mít dlou­ho­do­bé pečo­va­te­le, pro­to­že mat­ka o něj pečo­vat nemů­že. Ani Adám­kův otec není zapsán v jeho rod­ném lis­tě. Adá­mek je mino­rit­ní­ho etnika.

Bedřich, 2 roky, je již více jak rok u pře­chod­né pěs­toun­ky. Jeho mamin­ka je vel­mi mla­dá, a i když v počát­cích syn­ko­va živo­ta se o něj pokou­še­la pečo­vat, nako­nec to nezvlád­la. Kon­tak­ty Bedříš­ka s mat­kou nepro­bí­ha­jí, ta o syna neje­ví žád­ným způ­so­bem zájem, stej­ně tak šir­ší rodi­na. Otec není zapsán v rod­ném listě.

Bedří­šek je tem­pe­ra­ment­ní kluk, kte­rý tou­ží po pozor­nos­ti dospě­lých a udě­lá také vše pro­to, aby si ji zís­kal. Má vel­ké pohy­bo­vé nadá­ní, jez­dí napří­klad už zce­la sám na odrá­žed­le nebo běhá, co mu nož­ky sta­čí. Někdy je těž­ké ho dohnat ! Na spo­leč­ných pro­cház­kách s pěs­toun­kou se však doká­že zasta­vit a sou­stře­dit se na věci, kte­ré ho zají­ma­jí a baví, např. pozo­ro­vá­ní zví­řá­tek v lese, sbí­rá­ní kamín­ků, krme­ní ptáč­ků apod. Také už sta­ví vláč­ky z lega a baví ho růz­né sklá­dač­ky, puzzle a dal­ší hrač­ky na roz­voj motoriky.

Bedřich od nej­út­lej­ší­ho věku rád poslou­chá pohád­ky a rych­le se učí nová slo­víč­ka. Nyní je v obdo­bí, kdy po pěs­toun­ce chce všech­no opa­ko­vat, a to od slo­ví­ček přes zpí­vá­ní pís­ni­ček až po běž­né domá­cí činnosti.

Po dobu péče pěs­toun­ky nebyl Bedří­šek nemoc­ný, není ani veden u žád­né­ho z odbor­ných léka­řů. Jedi­né, co se zatím nena­u­čil, je cho­ze­ní na noč­ník, tomu zdat­ně vzdo­ru­je. Více se mu líbí cho­dit na záchod pro vel­ké klu­ky, ale to až po vybíd­nu­tí pěstounkou.

Bedřich je pohled­ný, hně­do­vlasý kluk s vese­lý­mi jis­křič­ka­mi v očích, mino­rit­ní­ho etnika.

Pro toho­to chlap­ce hle­dá­me osvo­ji­tel­skou rodi­nu, kte­rá je aktiv­ní, plná síly, ener­gie a lásky