Když ty nejsi ty

Ter­mí­ny „pře­nos“ a „pro­ti­pře­nos“ zná­me hlav­ně z kon­tex­tu hlu­bin­né psy­cho­te­ra­pie, kde ozna­ču­jí fakt, že kli­ent poci­ty vůči význam­ným oso­bám ve svém živo­tě pře­ná­ší na tera­pe­u­ta, i to, že tera­peut na ten­to pře­nos nějak reaguje. 
Autor­ka kni­hy Když ty nejsi ty ovšem zdů­raz­ňu­je, že pře­nos a pro­ti­pře­nos hra­jí roli ve všech for­mách komu­ni­ka­ce, a to v nej­růz­něj­ších kon­tex­tech – v rodi­ně, v lás­ce, mezi přá­te­li, v pra­cov­ním pro­stře­dí, vůči léka­řům či uči­te­lům atd. 
Pokud pře­ná­ší­me či pro­ji­ku­je­me poci­ty, jaké jsme měli napří­klad ke svým rodi­čům, na oso­by v roli auto­ri­ty, urču­je­me, jak se vůči nám tyto auto­ri­ty budou cítit, vyvo­lá­vá­me u nich pro­ti­pře­nos a vlast­ně je zahá­ní­me do kou­ta svých moti­vů a potřeb. To může vést ke kon­flik­tům, nepo­ro­zu­mě­ní a oži­vo­vá­ní toho, co se v našem živo­tě dělo už kdy­si dávno. 
Kni­ha téma vysvět­lu­je sro­zu­mi­tel­ně, na běž­ných pří­kla­dech a pro odbor­ní­ky i laic­ké čte­ná­ře. Jed­ná se patr­ně o prv­ní pub­li­ka­ci, jež pojed­ná­vá o tom, jak pře­nos fun­gu­je v kaž­do­den­ním lid­ském živo­tě, co si z něj odnést a jak se od něj osvobodit. 
Ani­ta de Nen­nie je nizo­zem­ská psy­cho­lož­ka s vlast­ní tera­pe­u­tic­kou a kou­čo­va­cí pra­xí. Psy­cho­lo­gii a psy­cho­te­ra­pe­u­tic­ké tech­ni­ky také vyu­ču­je a fun­gu­je jako supervizorka.