Hranice péče | Mezioborová konference zaměřená na sociálně-právní ochranu a péči o zranitelné, pořádaná ke 30. výročí Sdružení pěstounských rodin z. s. | 3.- 4. dubna v Praze. Více informací.

NOVINKY

Nejlepší zájem dítěte : Říjnová konference odhalí, jak se jím řídit nejen v pěstounských rodinách

11. října 2022

Brno, 10. říj­na 2022 – Jak pomá­há pěs­toun­ská péče při budo­vá­ní trva­lých vzta­hů dítě­te ? Je kon­takt dětí s vlast­ní­mi rodi­či vždy pro­spěš­ný ? Jak může pro­hlu­bo­vat trau­ma­ta ? Nabí­zí čes­ké pro­stře­dí dosta­teč­né pod­mín­ky pro roz­voj pře­chod­né pěs­toun­ské péče ? To jsou otáz­ky, kte­ré budou pro­bí­rat odbor­ní­ci na kon­fe­ren­ci Nej­lep­ší zájem dítě­te v náhrad­ní rodin­né péči. Akce se usku­teč­ní 13. říj­na v pro­sto­rách brněn­ské Sta­ré rad­ni­ce a při­po­me­ne sté výro­čí naro­ze­ní psy­cho­lo­ga Zdeň­ka Matějčka.

Říj­no­vá kon­fe­ren­ce nabíd­ne pohle­dy odbor­ní­ků na téma náhrad­ní rodin­né péče z pohle­du psy­cho­lo­gie a soci­ál­ní prá­ce. Cílem je poskyt­nout zúčast­ně­ným pro­stor pro sdí­le­ní zku­še­nos­tí z pra­xe, názo­rů a otá­zek jak k téma­tu pěs­toun­ské péče na pře­chod­nou dobu, tak k pro­ble­ma­ti­ce kon­tak­tů dětí s bio­lo­gic­kou rodi­nou. Za orga­ni­za­cí kon­fe­ren­ce sto­jí Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin, kte­ré akci pořá­dá ve spo­lu­prá­ci se Sek­cí pro náhrad­ní rodin­nou péči při Čes­ko­mo­rav­ské psy­cho­lo­gic­ké spo­leč­nos­ti. „Roz­voj náhrad­ní rodin­né péče aktu­ál­ně zaží­vá tur­bu­lent­ní změ­ny a oko­lo této pro­ble­ma­ti­ky panu­je řada dis­ku­sí. Pro­to v dneš­ní době pova­žu­je­me za nezbyt­né vyjas­nit si to nej­dů­le­ži­těj­ší, tedy co je vlast­ně zájem dítě­te a jak se jím řídit v pra­xi, aby neu­stá­le před­sta­vo­val pri­o­ri­tu,“ zdů­raz­ňu­je Mgr. Ing. Pavel Šmýd, před­se­da Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin.

Při­po­me­nu­tí 100. naro­ze­nin Zdeň­ka Matějč­ka a jeho odkazu

Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin pořá­dá kon­fe­ren­ci k pří­le­ži­tos­ti sté­ho výro­čí naro­ze­ní psy­cho­lo­ga Zdeň­ka Matějč­ka. Sdru­že­ní dodnes ctí jeho inspi­ra­tiv­ní myš­len­ky, kte­ré vyzdvi­hu­jí význam rodi­ny pro vývoj dítě­te, neboť prá­vě rodi­na umož­ňu­je dítě­ti zaží­vat, co je to doma, jak pes­t­ré mohou být mezi­lid­ské vzta­hy, co je důvě­ra a spo­lu­prá­ce, zod­po­věd­nost za dru­hé­ho, ale také blíz­kost i bez­pod­mí­neč­né při­je­tí a pra­vé hod­no­ty v životě.

Psy­cho­log Zde­něk Matěj­ček se zabý­val stu­di­em pod­mí­nek vývo­je dětí v ústa­vech se zamě­ře­ním na psy­chic­ké strá­dá­ní a depri­va­ci. Sou­stře­dil se na to, jak dětem od nej­út­lej­ší­ho věku zajis­tit hlu­bo­ký a trva­lý vztah jako výcho­dis­ko všech dal­ších vzta­hů. „Stá­le bude pla­tit, že pro dítě je nej­dů­le­ži­těj­ší a v pra­vém slo­va smys­lu nej­víc tera­pe­u­tic­ká jed­na funkč­ní, trva­lá rodi­na, ke kte­ré může při­lnout, kde se cítí doma, kde má bez­peč­né cito­vé záze­mí a kde je bez­vý­hrad­ně při­jí­má­no,“ při­bli­žu­je psy­cho­lož­ka Ire­na Sobot­ko­vá ze Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin, kte­rá na kon­fe­ren­ci vystou­pí. Význam celo­ži­vot­ní prá­ce pro­fe­so­ra Matějč­ka při­po­me­ne zejmé­na pří­spě­vek jeho spo­lu­pra­cov­ní­ka Jaro­sla­va Štur­my z Dět­ské­ho cen­t­ra Paprsek. Ten na kon­fe­ren­ci popí­še své poznatky z pra­xe, jak díky pre­ven­ci pomo­ci dětem k pře­ko­ná­vá­ní čas­ných život­ních trau­mat. Záro­veň se bude věno­vat téma­tu zro­du osob­ní­ho vzta­hu v dět­ství, a to v rovi­ně toho, jak se liší vývoj za nor­mál­ních pod­mí­nek a v pří­pa­dě, kdy prvot­ní potře­by dítě­te nejsou napl­ně­ny a kdy do jeho živo­ta vstu­pu­je náhrad­ní rodin­ná péče.

Nevhod­né kon­tak­ty dětí s rodi­či vytvá­ře­jí blud­ný kruh

Odkaz Zdeň­ka Matějč­ka se pro­mí­tá také do dal­ších aktu­ál­ních otá­zek pěs­toun­ské péče, jako je sana­ce původ­ní rodi­ny, ze kte­ré bylo dítě ode­brá­no. Doba sana­ce není pev­ně sta­no­ve­na, ani kri­té­ria pro návrat dítě­te do rodi­ny. „Zejmé­na je pro­ble­ma­tic­ké pro­ká­zá­ní trest­ných činů pácha­ných na dětech. Jen jeden pří­pad z dese­ti je nako­nec vyhod­no­cen jako trest­ný čin a vede k ome­ze­ní rodi­čov­ských práv. Prá­vě tyto sku­teč­nos­ti kom­pli­ku­jí pro­ces návra­tu dítě­te do bio­lo­gic­ké rodi­ny,“ upřes­ňu­je vedou­cí porad­ny náhrad­ní rodin­né péče Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin Syl­va Dvo­řáč­ko­vá.

Prá­vě téma­tu kon­tak­tů dítě­te s rodi­či se bude na kon­fe­ren­ci věno­vat pří­spě­vek psy­cho­lož­ky Ire­ny Sobot­ko­vé, a to v kon­tex­tu trau­ma­ti­za­ce i psy­chic­kých potřeb dítě­te. „V pra­xi pozo­ru­je­me, že vzni­ká blud­ný kruh vysta­vo­vá­ní dětí nevhod­ným kon­tak­tům s rodi­či a násled­ně hle­dá­ní psy­cho­lo­ga či psy­cho­te­ra­pe­u­ta, kte­rý má násled­ky kon­tak­tů ošet­řit. Řada dětí čeká doslo­va mezi rodi­na­mi na to, zda a kdy si jejich rodi­če uspo­řá­da­jí život a pro­je­ví o ně oprav­do­vý zájem,“ objas­ňu­je Sobotková.

Při nevhod­ném nasta­ve­ní kon­tak­tů s rodi­či může dochá­zet k trau­ma­ti­za­ci dítěte

Otáz­ka kon­tak­tů dětí svě­ře­ných do pěs­toun­ské péče s jejich původ­ní rodi­nou je slo­ži­tá. Vět­ši­na dětí je totiž ode­brá­na z rodin z vel­mi závaž­ných důvo­dů, jako jsou těž­ké zane­dbá­vá­ní, igno­ro­vá­ní potřeb dítě­te či špat­né zachá­ze­ní. Děti býva­jí čas­to svěd­ky nási­lí a pro­je­vů dro­go­vé závis­los­ti rodi­čů. To vede k trau­ma­ti­za­ci dítě­te. „Při nasta­vo­vá­ní kon­tak­tů bývá čas­to opo­mí­jen důle­ži­tý fakt, že dítě si v těch­to ohro­žu­jí­cích pod­mín­kách nemů­že k rodi­či vytvo­řit pev­né a bez­peč­né cito­vé pou­to. Pokud jsou kon­tak­ty nasta­ve­ny nevhod­ně, to zna­me­ná nedo­sta­teč­ně cit­li­vě s ohle­dem na psy­chi­ku dítě­te a na to, co v rodi­ně zaži­lo, může dochá­zet k opa­ko­va­né trau­ma­ti­za­ci. To má mno­ho růz­ných nega­tiv­ních dopa­dů, a to od zvý­še­né úzkos­ti přes zlo­be­ní a agre­si­vi­tu až po poru­chy cho­vá­ní a nej­růz­něj­ší dlou­ho­do­bé násled­ky v podo­bě psy­chic­kých potí­ží a poruch. V sou­čas­né době se zvy­šu­je počet dětí, pro kte­ré se pak kvů­li tomu hle­dá tera­pie. Nej­lep­ší zájem dítě­te tak zůstá­vá jen prázd­nou frá­zí – i o tom bude­me na kon­fe­ren­ci hovo­řit,“ vysvět­lu­je Sobotková.

Potře­bu znát své koře­ny nelze zamě­nit za nut­nost kon­tak­tu s rodiči

Pří­spě­vek Sobot­ko­vé dále upo­zor­ňu­je na čas­to se vysky­tu­jí­cí zkres­le­né chá­pá­ní pojmu iden­ti­ta dítě­te, což tak­též vede ke zvý­še­né­mu tla­ku na kon­tak­ty dítě­te s rodi­či. „Pojem iden­ti­ta je vel­mi kom­plex­ní. Nee­xis­tu­je jeho ide­ál­ní chá­pá­ní. V oblas­ti pěs­toun­ské péče jde o to, že vytvá­ře­ní osob­ní iden­ti­ty je jed­ním z častých argu­men­tů pro rea­li­za­ci kon­tak­tů dětí v pěs­toun­ské péči s jejich rodi­či. Dítě samo­zřej­mě musí znát prav­du o svých rodi­čích a být sezná­me­no se svou his­to­rií. Infor­ma­ce o rodi­ně jsou potřeb­né pro tvor­bu osob­ní­ho pří­bě­hu dítě­te. Potře­bu znát své koře­ny však nelze zamě­ňo­vat za nut­nost kon­tak­tu s rodi­či v pří­pa­dech, kdy je kon­takt pro dítě rizi­ko­vý, kdy naru­šu­je pocit bez­pe­čí a jis­to­ty,“ komen­tu­je Sobot­ko­vá a upo­zor­ňu­je, že výzkumy jas­ně uká­za­ly, že dítě v dlou­ho­do­bé pěs­toun­ské péči si utvá­ří zdra­vou osob­ní identi­tu na zákla­dě bez­vý­hrad­né­ho při­je­tí v pěs­toun­ské rodi­ně, kde se cítí doma, niko­li na zákla­dě kon­tak­tu s původ­ní rodi­nou, ze kte­ré bylo odebráno.

Prá­vě pro­ble­ma­ti­ku kon­tak­tu s bio­lo­gic­kou rodi­nou a dal­ší téma­ta budou roze­bí­rat odbor­ní­ci na čtvr­teč­ní kon­fe­ren­ci v Křiš­ťá­lo­vém sále brněn­ské Sta­ré rad­ni­ce. Kon­fe­ren­ci orga­ni­zu­je Sdru­že­ní pěs­toun­ských rodin ve spo­lu­prá­ci se Sek­cí pro náhrad­ní rodin­nou péči při Čes­ko­mo­rav­ské psy­cho­lo­gic­ké spo­leč­nos­ti. Koná se pod zášti­tou minis­t­ra prá­ce a soci­ál­ních věcí Mari­a­na Jureč­ky a hejtma­na Jiho­mo­rav­ské­ho kra­je Jana Grolicha.

Kon­fe­ren­ce : Nej­lep­ší zájem dítě­te v náhrad­ní rodin­né péči