“Vybavuje se mi teď obrázek několika měsíčního chlapečka – zuboženého fyzicky a zřetelně i psychicky… Uplynulo pár měsíců, chlapečkovi bylo kolem jednoho roku. A jeho „čerstvá“ fotka mě totálně dostala : viděla jsem pořádně oplácaného „kluka jak buka“, s bystrým pohledem a rozesmátou pusou – nevěřila jsem svým očím. A následná návštěva doma u přechodné pěstounky mě znovu utvrdila v tom, že láska a péče dělá zázraky… Takovou metamorfózou velice často procházejí i děti v „běžné“ pěstounské rodině – rozkvetou…”
Tyto a další postřehy k uplynulým deseti letům doprovázení najdete v našem novém sborníku : pestouni_sbornik_10-let_A5‑5.pdf